Jak si povídají kočky: Je pravda, že nemňoukají na jiné kočky a schovávají si to jen pro nás lidi?

Určitě už jste někdy slyšeli, že kočky mňoukají jen pro lidi a mezi sebou komunikují jinak. Nejedná se o nějaké plácnutí do větru, tento názor zastává řada odborníků. Podle Carly Moody, výzkumnice z University of California Davis, si ale nemůžeme být úplně jistí, protože zkrátka nemáme dost vědeckých důkazů.

Většina dostupných studií totiž používá jako relevantní zdroj pouhý popis domácích interakcí a chování mazlíčků, jak ho poskytli jejich majitelé. Což je zdroj, který úplně nepůsobí jako hotový vrchol nezaujaté objektivity.

Primárním komunikačním kanálem koček není zvuk, ale čich. Když si kočka otírá tvář o vaši ruku nebo o nábytek, využívá své pachové žlázy. Tím zanechává chemické zprávy, přijímá informace a možná vám i vyjadřuje náklonnost.

Magazín

Leží vám kočka v noci na hlavě? Tímto způsobem vám dává jasně něco najevo

Už před více jak dvaceti lety, v roce 2002, publikoval časopis Anthrozoös studii, podle níž se kočky otírají o své lidské společníky ze sociálních důvodů – podobně jako mezi sebou v kočičí skupině. Pachová výměna jim pak zvyšuje pocit bezpečí a pohodlí v domácím prostředí. Podle Moody mají mňoukání a jiné vokalizace v porovnání s těmito pachovými signály mnohem menší význam.

Malá koťátka podle hlasu dokážou rozeznat svou matku od jiných koček, dokázala jiná studie. Moody naznačuje, že koťata si pak rychle všimnou, že lidé komunikují především hlasem a dojde jim, že to tedy budou dělat taky.

„Většinou na kočky a koťata mluvíme a ony se tak rychle naučí, že právě hlas je ten správný způsob, jak komunikovat s lidmi a získat to, co zrovna chtějí,“ uvádí Moody.

Zda jsme ale výhradními příjemci mňoukání, nebo si tak občas promluví i jedna kočka s jinou, zatím prostě pořádně nevíme.

„Právě provádíme výzkum v kočičích útulcích a zjistili jsme, že kočky jsou během otevíracích hodin spíše pasivní a v noci jsou najednou daleko aktivnější," vysvětluje Moody skutečnost, na kterou se mohla zeptat každého majitele kočky, jehož mazlíček měl nutkavou potřebu běhat plným tryskem po bytě v půl čtvrté ráno. Tedy úplně všech.

„Studujeme dvojice koček, které v útulcích bydlí spolu. Bude opravdu zajímavé zjistit, jestli spolu komunikují i hlasem třeba právě v noci, kdy je zavřeno a nikdo se na ně nedívá," dodává.

Uvidíme, jak to dopadne. Faktem ale zůstává, že i pokud si kočky neschovávají mňoukání výhradně jen pro nás lidi, velmi dobře vědí, že na nás zkrátka a dobře funguje a rozhodně se to neostýchají využít.