Ivana (55): Manželovi se nechtělo pracovat, když to jednou zkusil krutě se mu to vymstilo

Mirka jsem si vzala poměrně mladá. Nebyla to láska na první pohled ani hluboký cit, který by mi vzal dech. Spíš obava, že zůstanu sama. Nechtěla jsem čekat na „toho pravého“ tak dlouho, až bych přišla o možnost mít rodinu. Tehdejší doba měla jasná očekávání – v osmnácti jsme měly být vdané a s dítětem na cestě. Já to stihla doslova s odřenýma ušima.

Začal žiivot z jedné výplaty

Hned po svatbě přišla realita, na kterou nás nikdo nepřipravil. Finanční problémy se objevily téměř okamžitě. Nastoupila jsem jako prodavačka a každý měsíc přinášela domů alespoň nějakou výplatu. Mirek ale s nástupem do práce neustále otálel.

Z mého platu jsme zaplatili nájem a jídlo. Na cokoli navíc už nezbývalo. Čekala jsem, že nastoupí jako řidič k jedné firmě, kde měl slíbené místo. Místo toho přicházely výmluvy. Jednou zdravotní potíže, podruhé špatné podmínky, potřetí „nevhodná doba“. Dny plynuly a on zůstával doma.

Po čase se ve mně začalo hromadit napětí. „Ty nechceš děti?“ zeptala jsem se ho jednoho sobotního odpoledne u oběda. Podíval se na mě, jako by nechápal, co jsem právě vyslovila. „No samozřejmě, že chci,“ odpověděl dotčeně. „Tak proč nepracuješ, abychom je vůbec mohli mít?“ vyhrkla jsem bez rozmýšlení. Mirek už nic neřekl. Jen odstrčil talíř a vztekle odešel od stolu.

Těhotenství mi přineslo velké obavy 

Po roce jsem otěhotněla. Místo čisté radosti přišly slzy. Věděla jsem, že to znamená jediné – na čas přestanu vydělávat a naše už tak křehká finanční situace se ještě víc zkomplikuje.

Když mi lékařka oznámila, že čekám dvojčata, úplně mě to vykolejilo. Byla jsem v šoku. Mirek byl naopak štěstím bez sebe. Těšil se na děti, mluvil o nové kapitole života a sliboval, že se změní. Že půjde pracovat. Že všechno bude jinak.

Nakonec jsem dostala nápad

Nešel do práce ani během mého těhotenství. Nešel ani poté, co se narodily naše dvě holčičky. Veškerá odpovědnost zůstala na mně. Půjčovala jsem si, kde se dalo. Jenže jakmile jsem dluh splatila, další pomoc už nepřišla. Lidé mi říkali pořád totéž: „Proč nejde Mirek pracovat? Aspoň by ti pomohl.“

Jenže Mirek pracovat nechtěl.

A tak jsem se rozhodla k něčemu, co by mě dřív ani nenapadlo. Nastoupím zpátky do práce já. A Mirek zůstane s holčičkami doma.

Úleva, která měla krátké trvání

Zpočátku mě jeho neochota pracovat štvala. Postupem času jsem si však na ten zvláštní režim zvykla – a v něčem mi dokonce vyhovoval. Měla jsem klid od domácnosti a vaření, protože Mirek se o tyto věci staral poměrně obstojně. Příjmy sice nebyly vysoké, ale nějak jsme to vždy poskládali.

Rozjela jsem si malý on-line krámek s bižuterií. Nevydělával zázraky, přesto přinesl pár korun navíc a pocit, že držím situaci alespoň částečně ve svých rukou. Každá objednávka pro mě znamenala víc než jen peníze – byla to jistota, že dokážu rodině přispět i jinak než jen pravidelnou výplatou.

Manžel mi řekl všechno narovinu

Jenže s tím, jak holky rostly, rostly i náklady. Školní pomůcky, kroužky, oblečení – výdaje se násobily a já už přestávala všechno utáhnout sama. Prosila jsem Mirka, aby mi pomohl a nastoupil do práce.

Reagoval podrážděně. „Nechci pracovat, nebaví mě to,“ řekl mi tentokrát bez vytáček.

Tlak mezi námi houstl. Naléhala jsem stále víc, až nakonec podal přihlášku na místo obsluhy strojů a přijali ho. Když přišel domů s tou zprávou, spadl mi kámen ze srdce. Poprvé po dlouhé době jsem měla pocit, že na všechno nebudu sama. Dva příjmy znamenaly naději.

Odešel do práce a už se nevrátil

Když konečně nastoupil do práce, chtěla jsem to oslavit. Jeho první den jsem mu chtěla udělat výjimečný, připravila jsem večeři a šťastná čekala, až se vrátí.

Jenže se nevrátil.

První den v práci se mu stal osudným. Kvůli nepozornosti přišel o život. Už si nepamatuji, jak mi to tehdy oznámili. Vím jen, že odešel do práce a už nikdy nepřišel domů.

Tento článek vznikl na základě skutečné události, fotografie použitá v textu je pouze ilustrační. Prožili jste něco podobného? Podělte se s námi o svůj příběh a napište nám na info@tiscali.cz