K atentátu se přihlásila radikální skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), napojená na zakázanou separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK). Úřady zareagovaly posílením bezpečnostních opatření po celém Turecku. 

Na dálku odpálená nálož explodovala kolem 07:15 místního času (06:15 SELČ) v předměstské čtvrti Halkali v klidné evropské části města, krátce poté, co autobus opustil komplex vojenských kasáren. Televize přinesly záběry silně poškozeného autobusu s vyraženými okny. 

Mezi mrtvými jsou čtyři členové armády a sedmnáctiletá dcera jednoho z vojáků. Bilance stoupla poté, co jeden z těžce zraněných zemřel v nemocnici. 

Odpovědnost za atentát přijala na svých internetových stránkách skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která akci označila za "odvetu za útoky turecké armády a za nespravedlivou válku vedenou proti Kurdům". Zároveň varovala, že další násilné činy budou následovat.

Turecké úřady okamžitě zpřísnily bezpečnostní opatření po celé zemi v obavách, aby kurdští rebelové neprovedli nové sebevražedné a jiné bombové útoky v turistických letoviscích a ve velkých městech, jako tomu bylo v minulosti, napsala agentura AP. Turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů Taner Yildiz sdělil, že posílena byla i bezpečnost kolem dvou hlavních ropovodů vedoucích ze střední Asie a z Iráku. 

Ilegální Strana kurdských pracujících od 1. června znásobila své násilné akce na jihovýchodě země a o víkendu pohrozila, že atentáty rozšíří do "všech velkých měst Turecka". Turecké ozbrojené síly začaly kvůli tomu v pondělí rozmísťovat početný kontingent vojáků a elitních jednotek podél hranic s Irákem. V noci na úterý turečtí vojáci zabili při dvou různých střetech sedm kurdských povstalců. Rebelové z PKK od pátku připravili o život i se zmíněným atentátem nejméně 17 vojáků. 

Kurdští separatisté bojují od roku 1984 za samostatný stát na jihovýchodě Turecka obývaném převážně etnickými Kurdy. Za tu dobu v bojích zahynulo přes 40 tisíc lidí. 

Separatisté žádají tureckou vládu, aby s nimi zahájila jednání, vyhlásila bezpodmínečnou amnestii zahrnující i nejvyšší povstalecké velitele a umožnila výuku ve školách v kurdštině. 

Dialog s PKK, kterou Spojené státy i Evropská unie považují za teroristickou organizaci, turecká vláda rezolutně odmítá. Je ale přístupna dát větší kulturní a politická práva Kurdům v naději, že to sníží podporu PKK od řadového kurdského obyvatelstva na chudém jihovýchodě země. 

Bombový útok zažil Istanbul v tomto měsíci už jednou. Na dálku odpálená nálož vybuchla 8. června při průjezdu policejního autobusu, zraněno bylo 15 lidí. Útok, který mají na svědomí rovněž TAK, byl proveden navzdory mimořádným bezpečnostním opatřením kvůli mezinárodnímu summitu, který v té době město hostilo.