Írán údajně může do čtyř let zasáhnout raketami Evropu

- Aktuality autor: red

Írán prý bude do tří až čtyř let mít balistické střely, jimiž bude moci zasáhnout většinu Evropy. Myslí si to bývalý šéf izraelského programu protiraketové obrany Uzi Rubin, uvedla agentura Reuters.

Schopnost Íránu a Severní Koreje zasáhnout raketami Evropu byla v minulosti hlavním argumentem pro vybudování amerického protiraketového štítu v Evropě, jehož součást by měla být i v České republice. Izraelský odborník ve čtvrtek v alabamském Huntsville hovořil na konferenci věnované americké protiraketové obraně. Pokud jsou jeho odhady správné, vnáší to podle agentury Reuters do ožehavé diplomatické debaty o nákladném protiraketovém štítu nový tón naléhavosti. V Česku by měl stát protiraketový radar, většina české veřejnosti s tímto záměrem ale dlouhodobě nesouhlasí. Pokud Íránci podle Rubina budou rakety považovat za prioritu a "zaměří na ni všechny peníze, všechny inženýry", pak střely s doletem 3900 kilometrů, který je dostatečný například na zasažení Londýna, budou mít do tří až čtyř let. "Udělají to? Nejsem si jist," řekl Rubin, jenž je podle agentury Reuters předním odborníkem na íránský raketový program. Americké letectvo v červnu odhadlo, že do šesti let by pak Írán mohl vyvinout mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout Spojené státy. Podle Rubina, jenž v letech 1991 až 1999 měl na starost protiraketovou obranu Izraele, Írán v květnu zaznamenal "technologický a strategický průlom" díky své dvoustupňové raketě na pevné palivo Sadžíl-2, která podle Teheránu má dolet kolem 2000 kilometrů. Země nebude mít problém téměř zdvojnásobit dosah této rakety, uvedl izraelský odborník. Raketa by pak podle něj dokázala na vzdálenost téměř 4000 kilometrů donést jednotunovou bojovou hlavici. "Předpovědi (o rostoucím dosahu íránských raket) se naplňují, možná dříve, než si leckdo myslel," uvedl Rubin. Podle něj se íránské schopnosti podceňují. Americký generál James Cartwright, zástupce generálního štábu americké armády, ale ve středu naopak uvedl, že vývoj mezikontinentálních balistických střel v Íránu a Severní Koreji trvá déle, než Spojené státy předpovídaly. Podle předního amerického kritika protiraketového štítu Davida Wrighta Rubinův odhad "nezní šíleně, pokud by Írán na tyto účely vrhl své zdroje". "Mnoho toho o (íránském) programu nevíme a technické potíže mohou tuto dobu prodloužit," uvedl Wright, který je členem Unie znepokojených vědců, nezávislé výzkumné skupiny z Massachusetts. Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek, jehož strana se stavbou části protiraketového štítu v Česku nesouhlasí, v roce 2007 uvedl, že ČSSD by na záměr změnila názor, pokud by se prokázalo, že Írán vlastní balistické rakety. "Pokud třeba v budoucnu tady (íránské) balistické rakety budou, jsme připraveni třeba modifikovat své stanovisko. Ale to blízké budoucno vypadá ne za pár let, ale za nějakých sedm až deset let.... Řekl jsem, že k tomu, abychom změnili eventuálně v budoucnosti názor, se musí něco stát. Nemůže to být nějaká virtuální realita," uvedl tehdy Paroubek. Osud základny, stejně jako radaru, který by měl podle amerických plánů stát v Česku, je po lednovém nástupu administrativy demokratického prezidenta Baracka Obamy do Bílého domu nejasný. Nový prezident usiluje o zlepšení ve vztazích s Ruskem, jež se zřízením amerického systému protiraketové obrany ve střední Evropě zásadně nesouhlasí. Nákladný záměr navíc brzdí současný vysoký rozpočtový deficit USA. Lidé kolem Obamy zjišťují, zda se investice vložené do výzkumu a vývoje systému vyplatí a zda systém skutečně funguje. Někteří odborníci jeho účinnost zpochybňují. Americký výrobce letecké techniky Boeing navíc tento týden na stejné konferenci, kde vystoupil Rubin, představil návrh na vybudování mobilního protiraketového štítu, který by dle potřeby byl letecky přemísťován na konkrétní základny NATO. Zařízení by mohlo dosavadní plány na systém protiraketové obrany, o kterém Spojené státy uvažují v Česku a Polsku, pozměnit.

Zdroje: ČTK