Írán tvrdě trestá účastníky nedávných protestů

- Aktuality autor: red

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád odvolal nejmíň čtyři vysoké úředníky ministerstva informací, kteří nesouhlasili s procesy vedenými se stoupenci opozice.

Několik konzervativních politiků i tisk to označují za vyřizování účtů s těmi, jež prezident nepovažuje za dostatečně loajální. Parlament podle íránského tisku zvažuje prověření prezidentových kroků. Koncem července Ahmadínežád odvolal ministra informací Gholáma Hosejna Mohseního Ažjeho. Konflikt s ním vyvolaly předchozí neshody na složení vlády, kterou musí Ahmadínežád v nejbližších dnech představit parlamentu. V Íránu začaly procesy s asi stovkou stoupenců opozice. Jsou mezi nimi bývalí vysocí politici a účastníci povolebních demonstrací. Žaloba je viní z organizování "sametové revoluce", jež měla prostřednictvím protestů svrhnout vládu. Několik z obžalovaných se před televizními kamerami přiznalo k účasti na spiknutí, ale dle opozičních vůdců byla přiznání vynucená. Jeden z neúspěšných kandidátů červnových prezidentských voleb Mahdí Karrúbí tvrdí, že mnoho z asi 2000 zatčených bylo ve věznicích mučeno i znásilněno. Několik zadržených osob v žaláři zemřelo, podle íránských úřadů byla příčinou virová nákaza, nikoli násilí. Většina ze zatčených byla na kauci propuštěna, 200 lidí je stále vězněno. "Několik zatčených vypovědělo, že mladé ženy i muži byli krutě znásilněni. Trpí depresemi a závažnými psychologickými a fyzickými problémy," napsal Karrúbí v dopise bývalému prezidentovi Alímu Akbarovi Hášemímu Rafsandžánímu. Dopis odeslal 29. července a řekl tehdy, že nedostane-li na něj do deseti dní odpověď, obsah zveřejní. K těm, kdo stanuli před soudem, patří také Francouzka Clotilde Reissová. Zúčastnila se protestů a posílala do ciziny záběry z nich. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se dle oznámení svých spolupracovníků snaží prostřednictvím vlivných zdrojů vymoci na Íránu propuštění této mladé ženy. Kromě Francouzky zasedli na lavici obžalovaných například také íránská zaměstnankyně francouzského velvyslanectví v Teheránu a Íránec, který pracoval pro britské zastupitelství. Proces kritizovalo švédské předsednictví Evropské unie a požádalo o urychlené propuštění těchto osob. Teherán to považuje za vměšování do vnitřních věcí. "Proces se koná v souladu s mezinárodním právem a reakce západních zemí je překvapující a nelegální," řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Personální změny ve vládních institucích dle pozorovatelů svědčí o neshodách v íránském vedení. Rafsandžání, který nyní vede arbitrážní sbor pro právní a náboženské otázky, například odmítl účast na páteční motlitbě, kterou měl vést na Teheránské univerzitě. Střídá se v tom se třemi dalšími vysokými duchovními, ale teď se prý chce vyhnout zneužití tohoto shromáždění k politickým cílům. Rafsandžání se při volbách i po nich stavěl za opozičního kandidáta Míra Hosejna Músávího. Modlitbu vedl 17. července a řekl tehdy, že vláda svým postupem proti demonstrantům přišla o důvěru mnoha Íránců. Zásahy vládních jednotek si vyžádaly životy více než 20 lidí.

Zdroje: ČTK