Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Zároveň poznamenal, že Teherán stále neusiluje o zbraně hromadného ničení.

Írán od pátku bojuje s Izraelem, který zaútočil na jeho jaderné provozy, vědce a vojenské špičky s odůvodněním, že Írán nesmí získat jadernou zbraň a že jde o existenci židovského státu.

Podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která vstoupila v platnost v březnu 1970, přísluší oficiální status jaderné mocnosti státům, které provedly pokusný jaderný výbuch před 1. lednem 1967. Těch bylo pět: USA, SSSR, Čína, Francie a Británie. Jadernou bombu odzkoušela později i Indie (1974), Pákistán (1998) a KLDR (2006).

Írán patří k jedněm z prvních signatářů NPT, země smlouvu ratifikovala již v roce 1970, tedy před íránskou islámskou revolucí z roku 1979, která svrhla šáha podporovaného Spojenými státy a vynesla k moci duchovenstvo.

Naopak Izrael signatářem NPT není. Židovský stát nikdy nevyvrátil ani nepřiznal, že disponuje jaderným arzenálem, podle odhadu organizace Arms Control Association monitorující kontrolu jaderných i jiných zbraní má ale zhruba 90 jaderných hlavic a zásoby štěpného materiálu na zhruba 200 zbraní.

Indie ani Pákistán nejsou signatáři NPT, Severní Korea se ke smlouvě připojila v roce 1985, ale v roce 2003 od ní odstoupila a v říjnu 2006 vyzkoušela svou první jadernou bombu.

Členy jaderného klubu NPT zavazuje k tomu, aby jaderné zbraně či jiná jaderná výbušná zařízení nepředávali dalším zemím a ani jim nenapomáhaly při jejich vývoji. Státy bez nukleárních zbraní se podpisem smlouvy vzdaly případných snah o jejich získání. Všechny signatářské země navíc souhlasily s tím, že umožní Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) kontrolu dodržování svých závazků.