Larídžání označil tato obvinění za nepodložená. V neděli o znásilňování ve věznicích hovořil jeden z reformátorských kandidátů červnových prezidentských voleb Mahdí Karrúbí. Larídžání už v minulosti slíbil, že se parlament bude zabývat podezřením, že jsou na věznicích násilím vynucována přiznání ze spiknutí, jež vedlo k povolebním protestům. Zemřelo při nich 69 lidí a zatčeno bylo 4000 osob. Z nich asi 300 je stále ve věznicích, s více než stovkou byly zahájeny procesy. Karrúbí v neděli řekl, že mnoho ze zatčených, ženy i muži, bylo znásilněno, trpí depresemi a jsou ve špatném psychickém i fyzickém stavu. "Parlament nechal tuto informaci prošetřit a zjistil, že ve věznicích Kahrízak a Evín vězni nebyli znásilněni ani sexuálně zneužiti. Tato tvrzení jsou naprosto neopodstatněná," řekl Larídžání. Karrúbí o znásilňování ve věznicích napsal 29. července bývalému prezidentovi Alímu Akbarovi Hášemímu Rafsandžánímu a oznámil, že nedostane-li odpověď, obsah do deseti dní zveřejní. "Byl to dopis se šokujícím obsahem a zahraniční sdělovací prostředky se mu okamžitě začaly věnovat. Vzhledem k citlivosti celé záležitosti jsem pověřil speciální parlamentní komisi vyšetřováním. V Kahrízaku a Evínu nebylo zjištěno žádné sexuální zneužití. Má-li pan Karrúbí důkazy, ať o nich informuje vedení parlamentu," řekl Larídžání. Mnoho z osob zadržených při protestech bylo převezeno do Kahrízaku na jihu Teheránu. Nejméně tři zatčení tam zemřeli a začaly se šířit zprávy o krutém zacházení s vězni. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí nechal koncem července tuto věznici uzavřít, protože prý neodpovídala íránským standardům pro vězeňská zařízení. Úřady pak přiznaly, že v Kahrízaku byli lidé mučeni. Velitel věznice pak byl sám zatčen. Íránská opozice, která neuznává volební výsledek, jímž byl do prezidentského úřadu znovu zvolen Mahmúd Ahmadínežád, nepřestává poukazovat na nepřiměřené povolební násilí. Tento týden zveřejnila seznam 69 obětí protestů, přičemž Teherán dosud přiznával "pouze" 26 mrtvých.