Prohlásila to v pátek americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová po jednání se svým novým britským protějškem Williamem Haguem, který je na první oficiální návštěvě USA ve funkci šéfa britské diplomacie. Jak Spojené státy, tak Británie schválení sankcí proti Íránu podporují. 

"Myslím, že se nedočkáme žádné vážné odpovědi od Íránců, dokud Rada bezpečnosti (OSN) nezačne jednat," řekla Clintonová. Dohoda o nových sankcích, které v minulosti odmítali stálí členové rady Rusko a Čína, se podle ní blíží. 

Západní země podezřívají Teherán ze snahy o sestrojení atomové zbraně. Írán takové obvinění odmítá a tvrdí, že jeho jaderný program má sloužit výlučně k mírovým účelům. V minulosti ale na něj Rada bezpečnosti OSN uvalila už třikrát sankce. 

Clintonová s Haguem jednala mimo otázky íránského jaderného programu i o mírovém procesu mezi Izraelem a Palestinci na Blízkém východě a o vojenské misi v Afghánistánu. V této středoasijské zemi působí tisíce britských i amerických vojáků, kteří bojují proti povstalcům z radikálního islámského hnutí Taliban. 

Oba šéfové diplomacie se také navzájem ujistili o úzkých vztazích mezi oběma zeměmi. "Spojené státy jsou bezpochyby nejdůležitějším spojencem Spojeného království," prohlásil Hague. Clintonová o partnerství mezi oběma zeměmi mluvila jako o "historické alianci". 

Hague přijel do USA jako první představitel nové britské vlády, která byla ustavena tento týden. Poprvé od druhé světové války vede Británii koaliční kabinet. Vytvořili ho konzervativci, které vede premiér David Cameron, a liberální demokraté, v jejichž čele stojí Nick Clegg.