Hledat únik z uspěchané doby na internetu se stává čím dál častějším lékem nejen mladých generací: Internet už dnes běžně používají i senioři a lidé ve středním věku. 

Závěry nové studie ale ukazují, že nás čas strávený online může paradoxně nechat ještě vyčerpanější a neklidnější než předtím. Nabízí se otázka: Jsme na internetu, protože máme stres, nebo máme stres, protože jsme na internetu?

Výsledky výzkumu, který provedli vědci z finské Aaltovy univerzity a které publikoval renomovaný časopis Journal of Medical Internet Research, jsou překvapivé.

Vědecký tým pracoval s obrovským vzorkem dat: Měl k dispozici informace o 47 milionech webových návštěv a 14 milionech relací v aplikacích od více než 1500 dospělých lidí, kteří se nechali zkoumat po dobu sedmi měsíců. A na rozdíl od dřívějších studií, které pracovaly s retrospektivními dotazníky, měli odborníci tentokrát výhodu: Výzkum probíhal v reálném čase díky (dobrovolně nainstalované) sledovací aplikaci.

„Předchozí studie ukázaly, že sociální sítě a online nakupování se často používají ke zmírnění stresu,“ uvedl hlavní autor studie Mohammed Belal z katedry informatiky v tiskové zprávě. „Naše výsledky však ukazují, že právě tyto aktivity jsou spojeny se zvýšením subjektivně vnímaného stresu napříč různými skupinami uživatelů i zařízeními.“

Největší nárůst stresu byl zaznamenán u lidí, kteří trávili hodně času na sociálních sítích, v e-shopech nebo hraním her. Naopak čtení zpráv nebo kontrola e-mailů byly spojeny s nižší mírou stresu, popisují odborníci.

„Poněkud překvapivě lidé, kteří trávili hodně času na zpravodajských webech, hlásili méně stresu než ostatní. Na druhou stranu ti, kteří už byli ve stresu, zprávy téměř nečetli – což odpovídá dřívějším zjištěním, že stres snižuje zájem o zpravodajství,“ pokračuje Belal. 

Což ostatně dává logický smysl: Už tak vystresovaní lidé nemívají zájem o noviny – mozek se podvědomě brání dalšímu možnému navýšení stresu, pokud by se mělo jednat o nějaké špatné zprávy.

Vědci ale také zároveň varují před příliš zjednodušenými, neobratnými řešeními ve stylu plošných zákazů. Vyšší stres lidí na sociálních sítích, e-shopech a v hrách je empirickým faktem, stále ale není jisté, jestli tyto aktivity opravdu fungují jako spouštěč stresu, nebo mají již vystresovaní lidé naopak tendence se k nim uchylovat a nacházet v nich uvolnění.

Proto je zásadně důležité pokračovat ve výzkumu, upozorňuje spoluautorka studie Juhi Kulshrestha. A právě k tomu se vědci chystají: Nyní je na řadě zkoumání stresových reakcí na různé typy zpráv. Stresuje například diváky politika víc než sport? Dozvíme se brzy.