Prezidentský letoun se v sobotu zřítil u Smolensku. Podle úřadů dosud tyto spekulace nic nepotvrzuje, Kaczynski už ale nejméně jednou v minulosti pilota k riskantnímu přistání nutil, a když neuposlechl, vyhrožoval mu trestem. 

Rozhovor s pilotem "Voloďou", který létal ve službách prezidentů Michaila Gorbačova a Borise Jelcina, zveřejnil list Moskovskij komsomolec ve snaze dobrat se odpovědi na otázku, co přimělo posádku letadla polského prezidenta k osudovému pokusu o přistání, respektive opakovaným pokusům. Při havárii zahynul prezident Lech Kaczyński i dalších 95 lidí na palubě. 

Případ s Jelcinem se podle bývalého kapitána odehrál cestou na zasedání skupiny G8 v Londýně. "Když jsme vyletěli z Vnukova, počasí bylo perfektní, ale u Londýna nám oznámili, že na letišti je mlha a viditelnost 175 metrů," zavzpomínal.

"Rozhodl jsem se přeletět na záložní letiště. Musel jsem to ohlásit prezidentu Jelcinovi. Jdu za šéfem prezidentovy ochranky Koržakovem, protože jen s jeho svolením jsem směl vstoupit do prezidentského salonku, a vysvětluji situaci. Koržakov byl chytrý chlapík, a tak řekl: 'Špatné zprávy si oznam sám.' Jdu za Jelcinem, zrovna jedl, a říkám, že počasí je velmi špatné, a tak jsem se rozhodl přistát na záložním letišti Shannon v Irsku."

Jelcin prý přijal kapitána velmi nepřívětivě a prohlásil: "Třicet let létám, ale na záložní letiště jsem se, soudruhu veliteli, nikdy nedostal. Musím se setkat s (britským premiérem Johnem) Majorem. Udělej to, jak chceš, ale přistát musíš." 

Kapitán se rozhodl vše si rozmyslet, a tak začal nad letištěm kroužit a mezitím se spojil s kolegou, který letěl s druhým letadlem před prezidentovým strojem. Ten mu pak ohlásil své úspěšné přistání. Viditelnost sice odpovídala hlášení meteorologů, ale naváděcí systémy pracovaly dobře. A tak "jsem se taky rozhodl přistát a skutečně jsem přistál v mlze při viditelnosti 175 metrů". 

Pilot si však byl tehdy naprosto jist letadlem a ještě před letem s prezidentem si vyzkoušel "nanečisto" dosednutí na Heathrow, kde i dříve mnohokrát přistával, takže se mohl na vybavení letiště naprosto spolehnout. Londýnské letiště je navíc vybaveno "běžící vlnou" světel navádějících stroj na dráhu. "U nás v Rusku takový systém, který velice usnadňuje přílet na přistání i samo přistání, nikde není," konstatoval. 

Nakonec přistál tak měkce, že si vysloužil i pochvalu od samého maršála Šapošnikova, bývalého letce, který byl s prezidentem také na palubě. 

Nad Smolenskem by ale Jelcinův pilot raději "desetkrát měřil", než by se rozhodl přistát. Hlavně by si dal pozor na to, že vojenské letiště sotva bude vybaveno pro přistání podle přístrojů, nemluvě o rozdílech v práci civilních a vojenských dispečerů. Kapitána rovněž zaskočily zprávy médií, že letoun několik stovek metrů před přistávací drahou narazil do stromů, které v okolí letiště neměly co dělat. 

V Rusku podle pilota platilo pravidlo, že před letem s hlavou státu se odehraje ještě zkušební let, aby se posádka mohla seznámit se všemi zvláštnostmi letiště, na které prezident míří. Neví však, zda podobné pravidlo platí i v Polsku. O stroji Tu-154 nicméně nemá pochyb, patří prý k "nejbezpečnějším letadlům své třídy". 

Bývalý pilot připomněl, že po havárii gubernátora Alexandra Lebedě v roce 2002 se vynořily pověsti, že důležití pasažéři často nutí posádku přistát navzdory špatným podmínkám. Podobná nepříjemná historie se prý i dříve stala s polským letounem. Každopádně však pokyny z letiště mají jen doporučující charakter a konečné rozhodnutí náleží kapitánovi letadla. 

Sám Kaczyński se podle médií dožadoval potrestání svého pilota, který se v srpnu 2008 navzdory prezidentově přání rozhodl z bezpečnostních důvodů přistát nikoliv v Tbilisi, ale v Baku. Tento precedens mohl podle médií přimět posádku pokusit se přistát ve Smolensku za každou cenu. Nicméně polský generální prokurátor Andrzej Seremet v pondělí uvedl, že nyní nejsou k dispozici žádné informace o tom, že by pilotům dal pokyn sám prezident.