Hry Národního divadla v Londýně je možno shlédnout i v kinech

- Magazín autor: Sebastian Kantor

Snahy o vytvoření národní divadelní scény v Londýně, která by uváděla náročná nekomerční představení, vyvrcholily v 60. letech 20. století vytvořením souboru Národního divadla. Zahajoval na londýnské scéně Old Vic před 50 lety, 22. října 1963. Hrál se tehdy Hamlet od Williama Shakespeara v podání slavného herce Petera O'Toola. Dnes jsou představení britského Národního divadla k vidění třeba i v kinech po celém světě. 

Diváci v kině

Diváci v kině,zdroj: ThinkStock

Za půlstoletí své existence představilo Národní divadlo pestrý program od Shakespeara a dalších mezinárodních klasických dramat až po zbrusu nové hry současných dramatiků. A od června 2009 startoval program Národní divadlo živě, s projekcemi jednotlivých představení v kinech, a to nejdříve v Británii, a pak i mezinárodně. 

Prvním představením v kinech bylo drama Faidra s Helen Mirrenovou v hlavní roli. Již v roce 2009 jej uvedla i do českých kin společnost Aerofilms. Živé produkce Národního divadla od té doby odvysílaly na 700 kusů ve 22 zemích ve světě. 

Zrození stálé scény Národního divadla předcházel zákon o národním divadle, který v roce v roce 1948 představila londýnská radnice v parlamentu. Pro nový projekt byl vybrán prostor na jižním břehu Temže vedle koncertní síně Royal Festival Hall. 

Sehnat potřebné finance ale nebylo jen tak, proto konstrukční plány na tento projekt mohly být schváleny až v roce 1962. Tehdy vznikl i soubor Národního divadla pod vedením Laurence Oliviera. Na prestižní londýnské scéně Old Vic působil až do roku 1976, kdy byla dostavěna nová budova na jižním břehu Temže. 

Navrhl ji věhlasný londýnský architekt Denys Lasdun. O své práci mluvil jako o "kombinaci vertikál a horizontál". Díky geometrickým tvarům s propojenými patry a využíváním železobetonu získal řadu ocenění, ale také kritiků. Tím největším byl britský princ Charles, který Lasdunovu nejznámější stavbu popsal jako "chytrý způsob, jak postavit atomovou elektrárnu v centru Londýna, aniž by proti tomu někdo protestoval". 

Lasdun se naopak o divadle vyjádřil jako o architektuře "bez fasád se strukturou podobnou geologickým vrstvám spojeným tak, že plynou do okolní říční krajiny a města". Do nové budovy se soubor Národního divadla přesunul v roce 1976 pod vedením Petera Halla. 

Od té doby uvádí Národní divadlo každoročně víc jak 20 nových kusů. Každý týden je tu k vidění několik představení a každoročně tu soubor 150 herců hraje celkem víc jak tisíckrát pro víc jak 600 tisíc lidí. 

Od roku 1988 se může divadlo nazývat Královským národním divadlem, ale celý název se používá málokdy. 

V roce 1999 hostoval soubor britského Národního divadla i v ČR v rámci svého podzimního východoevropského turné. V Brně uvedl komorní drama o partnerském čtyřúhelníku s názvem Na dotek. Tato inscenace o "strategii sexu, vášni a lidskosti" získala v Británii několik ocenění včetně ceny Laurence Oliviera. 

Zdroje: ČTK