Hradby plné pravých diamantů: Ve zdivu města kousek od českých hranic se skrývají tisíce tun nejdražších drahokamů

Dávný host z vesmíru

Křivolaké uličky bavorského městečka Nördlingen mají takřka magickou moc. Působí tak tajemně, tak kouzelně, že vás i maličká procházka najednou přenese do jiných světů i časů. Najednou jako byste snad doopravdy slyšeli zpěv středověkých měšťanů a tanec víl z doby, kdy se lidé setkávali pod obecním stromem a nikde nesvítil vůbec žádný displej.

Překrásná vůně dávných časů a dávno ztracených dobrodružství se tu ale mísí s ještě větším nádechem tajemna, když přijde řeč na původ města. Nördlingen totiž není jen tak ledasjaké sídlo – jeho vznik se pojí s vesmírnou katastrofou, která ale zároveň nechala zrodit jeden z českých národních pokladů.

Jak připomíná prestižní magazín Smithsonian, skutečný začátek příběhu se totiž napsal před zhruba 15 miliony let, kdy do oblasti dnešního Německa narazil neskutečnou silou obrovský asteroid. Mohl mít v průměru až jeden kilometr, podle odhadů dnešních vědců.

Obří kus vesmírné skály vážil podle geologů z místního muzea až tři miliardy tun a do Země napálil rychlostí 25 kilometrů za vteřinu. Síly, které při takovém nárazu panovaly, byly nepředstavitelné. Však jen kráter po dopadu má nějakých patnáct kilometrů.

Obrovské tlaky při nárazu pak přeměnily celé okolí v metamorfovanou horninu suevit. A její součástí jsou... diamanty. Ano, skutečné, pravé diamanty – tlaky, které podle studie mohly dosahovat až 60 miliard Pascalů, totiž ve zlomku vteřiny přeměnily místní uhlíkaté horniny na nezaměnitelné drahokamy.

Město plné blyštivých tajemství

Když se pak o miliony let později do kráteru v 9. století přistěhovali první osadníci, neměli o nějakém suevitu samozřejmě ani páru. Potřebovali prostě materiál na stavbu a těžili, co měli pod nohama – prakticky celý Nördlingen tak postavili z meteorické horniny plné diamantových úlomků.

Až do 60. let 20. století se  přitom obyvatelé Nördlingenu domnívali, že jejich město leží v kráteru vyhaslé sopky. Pravdu odhalili až američtí geologové Eugene Shoemaker a Edward Chao. Ti při návštěvě města prozkoumali zdivo místního chrámu svatého Jiří (St. Georgs-Kirche) a zjistili šokující fakt: Spočítali, že jen do stavby tohoto jediného kostela bylo zazděno přibližně 5 000 karátů diamantů. Celkově se v budovách a hradbách Nördlingenu nachází odhadem 72 000 tun těchto drahokamů.

Pokud už jste ale v horečnatém spěchu stihli zabalit majzlík s kladivem a pořídit jízdenku do Nördlingenu, můžete se zase uklidnit: Diamantů ve zdech je sice hodně, ale jsou úplně maličké – mají jen zhruba 0,2 až 0,3 milimetru. Ekonomickou hodnotu pro klenotníky byste tudíž hledali marně. Jízdenku ale rušit nemusíte, je tu totiž vážně pěkně a město za návštěvu rozhodně stojí, byť si domů žádné hrsti drahokamů neodvezete.

Nepřišli jsme zkrátka

S drahokamy se ale pojí ještě jedna událost, která se přímo týká nás Čechů: Neskutečně silný náraz meteoritu rozmetal kusy hornin a kamení široko daleko. A některé, rozžhavené do obrovských teplot, vyletěly nesmírně vysoko, možná až k hranicím vesmíru.

Z kamení se stala sklovitá hmota, která padala stovky kilometrů daleko a rychle se chladila o vzduch. Na zem pak dopadl déšť, který vypadal jako kdyby pršela zelená sklíčka.

Jistě už tušíte, o čem je řeč. Ano, přesně tak vznikly unikátní české vltavíny (ve světě známé jako moldavity), které nenajdete nikde jinde na světě. Jak připomíná ČT24, vděčíme za ně vesmírné katastrofě.