Houby jsou drbny, zjistili vědci: Když k jedné dopadne moč, vědí to hned všechny

O houbách toho víme překvapivě málo. Velmi obtížně se totiž zkoumají: Mycelium, tedy podhoubí a skutečné tělo houby, je totiž extrémně komplikované, obrovské, propletené a křivolaké. Proto se i dnes můžeme dozvídat zcela nové a nečekané informace o tom, jak se houby chovají a co dovedou.

Jednu takovou novinku vyzkoumal tým japonských vědců pod vedením předního světového mykologa Jú Fukasawy: Myceliální sítě slouží nejen k výživě hub, ale také k předávání informací, které dynamicky reagují na vnější podněty, uvádí studie publikovaná v prestižním časopise Nature.

Fukasawa se svým týmem zkoumal specifický druh hub, který roste v půdě, ve které je dostatek amoniaku. Hypotéza byla, že houby, které potřebují amoniak, by měly reagovat a „zbystřit“, pokud je v okolí jeho zdroj. A aby ji potvrdili, připojili vědci k houbám elektrody a pak do okolí zkoušeli kapat močovinu, která obsahuje právě kýžený amoniak. A pro srovnání také obyčejnou vodu.

zdroj: Fukasawa Yu / Tohoku University

Zjištění odpovídalo předpokladům! Vědci střídavě zkoušeli nanášet močovinu i vodu v různých intenzitách a na jinou plochu: Někdy pokropili větší místo, jindy vylili tekutinu jen na maličký kousek země a podobně. A změřené komunikační toky hub reagovaly na každý podnět jinak.

Když například nanášeli vodu okolo jediné konkrétní houby, tok informací výrazně zesílil a všechny ostatní houby o tom tak věděly prakticky okamžitě – komunikace byla bleskurychlá. Nanášení moči ale informační tok zeslabilo. A stejně tak bylo předávání informací slabší i ve chvíli, kdy vědci nanášeli tekutiny plošně.

Jinak řečeno: Ano, chápete to správně, když si v lese ulevíte a poblíž bude houba, budou o vás najednou vědět všechny. Nikomu to sice nepoví, jistě, ale... Vědět budou.

„Je fascinující přemýšlet o tom, proč houby komunikují právě tímto způsobem. Například pokud se voda dostane ke všem houbám, nemusí být nutné sdílet informace, protože celá síť už ví, co se děje. To by mohlo být důvodem, proč v této situaci tok informací poklesl,“ polemizuje Fukasawa z univerzity Tohoku.

Výsledky a poznatky japonského týmu by do budoucna mohly významně pomoci s rozklíčováním komunikace hub a způsobu, jakým si pomocí elektrických signálů předávají informace. Až doposud totiž o celé věci víme jen velmi málo.