Některé hořké látky obsažené v kakau, jablkách, bobulovitém ovoci nebo červeném víně mohou dočasně zlepšit paměť a soustředění. Vyplývá to z výzkumu japonského technologického institutu Shibaura, jehož vědci zjistili, že při konzumaci flavanolů – přírodních sloučenin známých svými antioxidačními účinky – mozek myší uvolnil prudký nárůst noradrenalinu, látky zodpovědné za bdělost a pozornost. Zvířata následně dosáhla až o třicet procent lepších výsledků v paměťovém testu než kontrolní skupina.

Podle autorů studie mohou být flavanoly účinné nejen díky svému chemickému složení, ale především díky své chuti. Ta působí na smyslové nervy a vyvolává reakci podobnou tělesnému poplachu. Noradrenalin pak aktivuje část mozku zvanou locus coeruleus – malé centrum, které funguje jako vnitřní alarm a pomáhá ukládat nové informace.

Chuť, která zapíná mozek

Výzkum ukazuje, že účinek flavanolů může být založen čistě na vjemu, nikoli na tom, že by se látky vstřebávaly do krve. Typická svíravá chuť, kterou známe z hořké čokolády nebo silného čaje, podle vědců stimuluje nervy přímo propojené s mozkovým kmenem. Tento signál následně probudí mozkovou síť bdělosti, která dočasně zvyšuje soustředění a usnadňuje zapamatování.

zdroj: Profimedia.cz

Myši, které dostaly flavanoly zhruba hodinu před testem, trávily při pokusu více času zkoumáním nových předmětů, což znamenalo, že si lépe pamatovaly ty původní. Zlepšení se objevilo jen tehdy, když látky dostaly před učením – vědci tak mluví o krátkém „paměťovém okně“, během něhož mozek přepisuje nové zážitky do dlouhodobé paměti. Hlavní autor studie Yasuyuki Fujii upozorňuje, že stresové reakce vyvolané flavanoly jsou podobné těm, které vznikají při fyzickém cvičení. Mírný příjem těchto látek by tak mohl mít pozitivní účinky na zdraví i duševní výkonnost, a to i přesto, že se většina flavanolů do těla téměř nevstřebává.

Pozor na přehánění

Zatím však není jisté, zda se podobný efekt projeví i u lidí. Dávky, které vědci podávali myším, byly mnohem vyšší než množství obsažené v běžné porci čokolády nebo ovoce. Je také možné, že při pravidelné konzumaci by si tělo na flavanoly zvyklo a účinek by zeslábl. Dlouhodobá aktivace stresových drah může mít navíc i stinné stránky – například přispívat k úzkosti, problémům se spánkem nebo zatěžovat srdce.

Podle odborníků je ale výzkum mimořádně zajímavý, protože naznačuje, že mozek nemusí reagovat jen na živiny a chemické látky, ale i na samotné smyslové vjemy. To otevírá nové možnosti pro tzv. senzorickou výživu – obor, který zkoumá, jak chuť, vůně a textura potravin mohou ovlivnit náladu, koncentraci či paměť.

A pokud by se opravdu potvrdilo, že pár kousků hořké čokolády dokáže mozek na chvíli „nastartovat“, mnoho lidí by si zřejmě rádo dopřálo důvod ke sladkému experimentu.