Hanka (55): Pod halloweenskou maskou se skrývalo něco, co mě srazilo na kolena
31. 10. 2025 – 18:17 | Ženy | Jana Szkrobiszová
Hanka nikdy nepatřila k lidem, kteří by se těšili na svátky, jako je Halloween. Měla je spíš za dětskou hru s převleky a dýněmi. Jenže právě tenhle večer, který brala s nadhledem, jí přinesl nejbolestnější překvapení v životě a pod jednou maskou se odhalilo něco, co změnilo všechno, čemu dosud věřila.
Můj život byl odjakživa trochu složitý. První vztah, ze kterého mám dva syny, skončil doslova tragicky. Manžel se rozhodl, že se rozvede kvůli mladší ženě, a trval na tom, že děti zůstanou u něj. Zpočátku se jeho nová partnerka tvářila, že zvládne být macechou, ale brzy se ukázalo, že realita je jiná. Místo lásky přišla žárlivost, ponižování a otevřená šikana mých chlapců. Chtěla jsem, aby se s nimi přestala vídat, ale vliv a moc mého bývalého manžela byly silnější. A tak jsem jen bezmocně sledovala, jak moje děti trpí.
Neměla jsem v životě moc štěstí na muže
Na lásku jsem zanevřela na dlouhou dobu – až do chvíle, kdy jsem potkala muže, který ve mně znovu probudil důvěru. Jenže místo štěstí přišla další rána. Využil mě a vytuneloval mi účet do poslední koruny. Nemohla jsem synům ani přispět na studia a zatímco já se z toho těžce vzpamatovávala, můj bývalý manžel měl o další „důkaz“ navíc, že beze mě to zvládá lépe.
A tak jsem své chlapce postupně více a více ztrácela. Čím byli větší mě nepotřebovali. Často jsem jim volala a připomínala jenže na druhé straně se ozývalo:,,Mami teď nemůžu, zavolám později.” ale nezavolali. I tak jsem je nepřestala nikdy milovat a záleželo mi co dělají a kam směřují.
Začala jsem pátrat po svém synovi
Pak se stalo něco, co mě zasáhlo víc než všechno předtím. Můj mladší syn Tomáš se mi přestal úplně ozývat. Nejdřív jsem si říkala, že má jen moc práce nebo starostí, ale týdny ubíhaly a jeho ticho bylo čím dál tíživější. Nerozuměla jsem tomu. Volala jsem bývalému manželovi a žádala vysvětlení. Pokrčil rameny, prý neví a nemám si dělat starosti, že už je dospělý. „Bože, jsi takový blbec. Vždycky jsi byl,“ vyklouzlo mi, když jsem slyšela jeho lhostejný hlas.
Ale já to nevzdala. Zavolala jsem staršímu synovi Tadeášovi, i když jsem tušila, že se mi pokusí vyhnout. „Co víš o svém bratrovi? Neozval se mi už tři měsíce,“ zeptala jsem se, dřív než stihl hovor ukončit. Tadeáš nevěděl nic. „Mami, čekáme s přítelkyní dítě. Mám teď jiné starosti, fakt netuším, co Tomáš dělá,“ odpověděl mi tónem, který mi připomněl jeho otce víc, než bych chtěla.
Pořád jsem v sobě měla divný pocit
Můj mateřský instinkt se nedal utišit. Něco ve mně neustále šeptalo, že to s Tomášovým mlčením nebude jen tak. Uběhl rok a o synovi nebylo slyšet. Pak mi jednoho dne zavolal Tadeáš se zprávou, která mě zaskočila – „Tomáš se prý rozhodl odstěhovat do ciziny. Má nás všech dost.“
Na chvíli se mi ulevilo, ale hned nato mě zaplavil smutek. Opravdu mě dokázal opustit bez jediného slova? Cítila jsem, že musím přestat čekat. Začít žít konečně pro sebe, bez nadějí, které se stejně nikdy nenaplní – ani od synů, ani od manžela.
Chtěla jsem zapomenout na minulost. Pak mi někdo zazvonil u dveří
Jenže právě ve chvíli, kdy jsem se rozhodla pustit minulost, se všechno změnilo. Byl Halloween – svátek, který mi nikdy nic neříkal – a u dveří zazvonil zvonek. Otevřela jsem a přede mnou stál muž v hrozivé masce ducha. Chtěla jsem vykřiknout, možná i volat policii, ale on mě zastavil. „Mami… to jsem já, Tomáš,“ řekl tiše.
Když sundal masku, srdce se mi sevřelo bolestí. Jeho tvář byla znetvořená, zjizvená po požáru, který přežil jen o vlásek. Slzy se mi rozkutálely po tváři, když jsem ho objala. Cítila jsem jen vděčnost, že stojí přede mnou – živý, i když poznamenaný. Neozýval se proto, že nechtěl, aby ho takhle někdo viděl. A právě ve své bolesti si uvědomil, jak moc mu chybím.
A tehdy jsem si řekla, že už ho nikdy nenechám odejít ze svého života.
Tento článek vznikl na základě skutečné události, použitá fotografie je pouze ilustrační. Prožili jste něco podobného? Podělte se s námi o svůj příběh a napište na info@tiscali.cz
