Čas jí dal do 8. července, kdy poprvé zasedne nový parlament. Gašparovič tak učinil poté, co se zformování kabinetu podle očekávání nepodařilo dosavadnímu premiéru Robertu Ficovi, jehož strana Směr-sociální demokracie sice získala ve volbách nejvíce hlasů, ale nedokázala si zajistit podporu parlamentní většiny. 

Radičová má velkou šanci stát se první ženou v čele vlády od vzniku samostatného Slovenska.

Na vytvoření koaličního kabinetu a na základech jeho programu se SDKU-DS již domluvila s dalšími třemi stranami pravého středu: Svobodou a solidaritou (SaS), Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH) a formací Most-Híd. Čtveřice bude mít v novém 150členném parlamentu k dispozici 79 hlasů. 

Mezi priority budoucí slovenské vlády bude podle dohody učiněné v noci na středu patřit konsolidace veřejných financí, reforma povinných odvodů, změny v soudnictví, boj proti korupci či okamžitá pomoc obětem povodní. Strany se naopak neshodly na takzvané výhradě svědomí, která by lidem umožnila vzdát se některých činností s odvoláním na zásady jejich víry, na vztahu státu a církví, na registrovaném partnerství či na dekriminalizaci marihuany. 

Před týdnem prezident formálně pověřil sestavením vlády dosavadního premiéra Roberta Fica jako předsedu strany, která s velkým náskokem vyhrála volby. Fico ale neuspěl a pověření vrátil. Ukázalo se, že jeho strana Směr-SD si v parlamentu nedokáže zajistit většinovou podporu a musí proto přejít do opozice.

Parlamentní volby na Slovensku se konaly o dva týdny později než v Česku a dopadly podobným způsobem - sociálnědemokratické strany získaly sice nejvíce hlasů, ale nemají spojence k vytvoření parlamentní většiny. Tu jsou v obou zemích schopny vytvořit jen strany pravicové a středové.