Extrémní výkyvy počasí jsou podle lékařů pro seniory rizikové

Často kvůli nim končí v nemocnici, loni podle dat ministerstva zdravotnictví v létě souviselo se zhoršením chronického onemocnění více než 65 procent hospitalizací seniorů. V tiskové zprávě o tom dnes informovala zdravotnická skupina Group Mediterra. Do Česka se vrátily vysoké teploty, meteorologové předpovídají na středu 34 stupňů Celsia a na čtvrtek místy až 37 stupňů.

"U seniorních pacientů sledujeme každoročně v letních měsících zhoršení stavu kvůli dehydrataci, kolísání krevního tlaku a zhoršení chronických onemocnění, například srdce nebo ledvin," uvedla primářka Oddělení dlouhodobé lůžkové péče Nemocnice Mělník Irena Závadová. Nejčastějším důvodem hospitalizace bylo zhoršení srdečního selhání nebo porucha rovnováhy tekutin v těle.

Z výzkumu organizace Život 90 vyplývá, že 42 procent seniorů žijících doma nepije v létě doporučené množství tekutin a hrozí jim dehydratace. S přibývajícím věkem slábne pocit žízně a mozek starších lidí také nevysílá dostatečně silný signál, že je potřeba pít.

V horku nejvíc hrozí problémy se srdcem, ledvinami nebo dýchacími cestami. Lidem se srdečními potížemi, jako je angina pectoris, srdeční selhávání nebo poruchy rytmu, se může jejich stav zhoršit a zvýšit riziko kolapsu nebo infarktu. Ztráta tekutin může vést k přetížení ledvin a jejich selhání. Dýchací cesty jsou citlivé hlavně u lidí s astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Náhlé změny teplot mohou přispět k infekcím či zánětům.

Srdce a cévy seniorů mohou špatně reagovat nejen na velké horko, ale také na rychlé změny teplot. Pokud se v létě náhle ochladí, může jim stoupnout krevní tlak, což zvyšuje riziko mozkové mrtvice nebo selhání srdce. Lidé s léčeným vysokým krevním tlakem, by se jej při takovém výkyvu počasí měli pravidelně měřit, případně upravit léky podle doporučení lékaře.

"Dlouhodobé vystavení teplu či nedostatečná reakce na velkou teplotní změnu, které senior nezvládá adekvátně kompenzovat, mohou urychlit rozvoj zdravotních komplikací a vést až k nutnosti hospitalizace. Proto apelujeme na členy rodiny a další pečující, aby věnovali zvýšenou pozornost zdraví svých blízkých v horkých a následných dnech," dodala primářka.

Zmatenost, dezorientovanost nebo apatie mohou naznačovat riziko přehřátí nebo dehydratace, stejně jako nízký krevní tlak nebo závratě. Přehřátí ukazuje i suchá kůže bez potu. Zrychlený tep a bušení srdce mohou znamenat blížící se kolaps či infarkt, zrychlené dýchání zhoršení CHOPN či astmatu. Nedostatek tekutin signalizuje tmavá moč nebo absence močení. Nevolnost a zvracení jsou známkou úpalu či úžehu.

V horkém počasí je třeba vypít alespoň 1,5 až dva litry vody za den, pozornost je třeba věnovat i lékům na odvodnění. Větrat je vhodnější v brzkých ranních nebo pozdních večerních hodinách. Domácnost stínit a pobývat v chladnější místnosti. Fyzické aktivitě je vhodné se v nejteplejších hodinách dne zcela vyhnout.