Tvrdila, že v odborné práci o Oskaru Schindlerovi čerpal z jejího rukopisu. Neuspěla u Krajského soudu v Hradci Králové ani u Vrchního soudu v Praze.

Nejvyšší soud dovolání odmítl v prosinci bez veřejného jednání a stručné rozhodnutí zpřístupnil v elektronickém archivu. 

Gruntové vadily pasáže ve Fikejzově díle Oskar Schindler 1908-1974, které vydalo v roce 1998 Městské muzeum a galerie ve Svitavách. Fikejz prý "kompilačně zneužil" rukopis Gruntové, která se jako historička věnovala stejnému tématu. S Fikejzem však byli názoroví oponenti. Rozcházeli se v hodnocení Schindlera, jehož jméno proslavil velkofilm Schindlerův seznam. 

Královéhradecký soud zamítl žalobu Gruntové v roce 2006. O dva roky později rozhodnutí potvrdil vrchní soud. Uvedl tehdy, že oba autoři přistupovali ke zpracování děl o Schindlerovi tvůrčím způsobem. Soud nenašel žádné závažné chyby v odkazech na zdroje a prameny. 

V dovolání Gruntová poukázala na údajné nedostatky v důkazním řízení. Vinou nedostatečně zjištěných skutkových okolností podle ní odvolací soud dovodil, že k porušení autorských práv nedošlo. Proto navrhla zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a nové projednání věci, ale neuspěla. "Závěry napadeného rozsudku vztahující se k autorskému zákonu jsou podloženy konkrétními skutkovými zjištěními," uvedl v usnesení NS senát s předsedou Pavlem Pavlíkem. 

Schindler byl kontroverzní německý obchodník, který za války zachránil až 1200 Židů před deportací do koncentračního tábora. Narodil se v roce 1908 ve Svitavách. Za války podporoval nacistický režim a získal do své správy arizovanou továrnu v Krakově. Později zařídil přesun stovek židovských pracovníků z Polska do Brněnce u Svitav, kde se dočkali konce války. V roce 1974 zemřel Schindler v Německu. 

Úspěšný film Schindlerův seznam natočil v roce 1993 Steven Spielberg podle knižní předlohy. Snímek vyvolal vlnu zájmu o Schindlera. Kritici ale továrníkovi vytýkají předválečnou spolupráci s německou rozvědkou, práci pro zbrojní průmysl a údajně zištné motivy. 

Gruntová byla poslankyní za KSČM v letech 2002 až 2006. Je také členkou městské rady v Březové nad Svitavou. Jako historička patří ke Schindlerovým kritikům.