Experti se opět sejdou kvůli předčasným volbám

- Aktuality autor: red

Skupina právních expertů, kteří posuzují ústavní změny týkající se předčasných voleb, se Experti se opětv poledne opět sejde ve Strakově akademii.

"Zkoumat budeme hlavně to, zda nemůže někoho poškodit zkrácení lhůt, které obsahuje volební zákon," řekl člen skupiny František Korbel. Zkrácení lhůt pro vypsání voleb v případě předčasného rozpuštění sněmovny obsahují obě varianty trvalé změny Ústavy, které v neděli probírali lídři parlamentních stran. Uvedli, že prosazují trvalou změnu ústavy umožňující samorozpuštění sněmovny a volby na konci října či na počátku listopadu. Nejraději by ovšem byli, kdyby Ústavní soud ve čtvrtek zamítl ústavní stížnost poslance Miloše Melčáka a umožnil volby podle původního scénáře 9. a 10. října. Dnes večer se k jednání předsedové stran vrátí, sejdou se v 21:00 ve sněmovně. První varianta počítá s tím, že ústavní většina sněmovny by rozhodla o jejím rozpuštění či o ně požádala prezidenta a hlava státu by následně vypsala nové volby, ty by se konaly za 45 dnů, nikoli 60. Při využití zkrácených termínů by tak letos občané mohli volit už 30. a 31. října, experti doporučují týden rezervy a volby 6. a 7. listopadu. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v neděli naznačil, že sociální demokraté by si přáli v případě tohoto vývoje volby už na konci října. "Má to dvě úskalí, za prvé by termín byl absolutně bez časové rezervy, za druhé se kolem konce října nakupí státní svátek, prázdniny a dušičky," vypočítal Korbel negativa voleb o posledním říjnovém víkendu. Člen státní volební komise Václav Henych, vrchní ředitel sekce archivnictví a všeobecné správy z ministerstva vnitra, považuje možnost uspořádat volby ve 45 dnech za reálnou. "Pokud by se doručovaly hlasovací lístky až ve volebních místnostech, tak si myslím, že to je stihnutelné," řekl. Připustil ale, že uspořádat volby v polovičním čase v porovnání se standardním by bylo "na hraně". Sociální demokraté podle Korbela ještě v neděli trvali na přechodném ustanovení Ústavy, které by říkalo, že se v roce 2009 využijí všechny úkony, které už byly učiněny pro uspořádání voleb. Ty by tak byly znovu vyhlášeny na začátek října. Experti ostatních stran se ale obávají, že takovou změnu Ústavy někdo znovu napadne jako jednorázovou a účelovou. "Podle signálů, které máme, od této varianty ustoupili," uvedl Korbel. Stále ale platí, že ČSSD chce, aby trvalá změna Ústavy obsahovala formulaci, podle které poslanci třípětinovou většinou schvalují datum konce volebního období. To by znamenalo, že by se nerozešli hned po "samorozpuštění", jak s tím počítá návrh expertů, ale dál by až do voleb vykonávali svou práci a měli nárok na plat. Vyhlášení původního termínu voleb napadl poslanec Milan Melčák, podle něhož bylo jednorázové rozpuštění sněmovny protiústavní. Ústavní soud bude o stížnosti rozhodovat ve čtvrtek, a pokud ji přijme, volby vyhlášené na říjen zruší. Pokud by stížnost odmítl, volby by se konaly v původním termínu. Varianty vyhlášení předčasných voleb Varianty ústavního zákona, který by umožnil rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby. Účinnost původního vyhlášení voleb na 9. a 10. října pozastavil Ústavní soud kvůli stížnosti poslance Miloše Melčáka na neústavnost jednorázového rozpuštění sněmovny. Varianta jedna: Ruší se jednorázový ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny, podle kterého nyní byly vyhlášeny předčasné volby na 9. a 10. října Obě komory parlamentu schválí ústavní zákon, podle kterého - prezident rozpustí sněmovnu na její návrh, pokud takové usnesení schválí třípětinová většina všech poslanců, tedy 120 poslanců; rozpuštěním sněmovny zanikají pravomoci i mandát poslanců a jejich nárok na plat - zkracují se volební lhůty, aby prezident mohl předčasné volby po rozpuštění sněmovny vyhlásit nejpozději 45 dnů před jejich konáním - na předložení kandidátek mají strany lhůtu 30 dnů před volbami - při dodržení lhůt je možné uspořádat volby nejdříve 30. a 31. října Upravená varianta jedna (návrh ČSSD): Liší se ve způsobu rozpuštění sněmovny. Sněmovna třípětinovou většinou všech poslanců, tedy 120 hlasy, zkrátí své volební období. Sněmovna může až do dne voleb vykonávat své pravomoci, do té doby také platí poslanecké mandáty a poslanci mají nárok na plat. Varianta dvě: Schválí se systémová změna ústavy, která ale nebude platit pro volby v roce 2009. Jejich vyhlášení bude ošetřeno jednorázovým přechodným ustanovením, podle kterého - se využijí všechny úkony, které už byly učiněny v rámci přípravy voleb - volby budou znovu vyhlášeny na původně stanovený termín 9. a 10. října - zůstane v platnosti ústavní zákon o zkrácení funkčního období sněmovny

Zdroje: ČTK