Aby se Evropa mohla propadnout do zimy s metrovými závějemi, týdny trvajícími mrazy a sněhovou tíhou na střechách, musí v atmosféře proběhnout řetězová reakce, jež připomíná složitou mozaiku. Vše začíná vysoko nad našimi hlavami, v oblasti známé jako polární vortex- gigantický vír chladného vzduchu nad Arktidou. Když tento vír oslábne, nebo se náhle zhroutí, umožní únik ledového vzduchu daleko na jih. V ten okamžik se tryskové proudění- silné pásmo větrem unášených výškových proudů- nakloní a nasměruje arktický chlad přímo do střední Evropy. Tehdy se nízkotlaké systémy mění v sněhová děla, vysokotlaké zóny pevně izolují mrazivé počasí a střední Evropa zůstává v drsném sevření mrazu a sněhu.

Ale: slabý polární vortex sám o sobě nestačí. Dalším klíčovým dílkem je tzv. “blokující vrchol” (blocking high) nad Atlantikem či Skandinávií, který funguje jako dopravní zácpa na meteorologické dálnici- tlačí studené a vlhké vzduchové masy do uzavřené smyčky a umožňuje, aby se opakovaně vrátily a vrhaly sníh na Evropu. Když vlhkost z Atlantiku narazí na zmrzlý přízemní vzduch, vzniká dokonalý zimní scénář: nekončící sněžení, chladný návrat vzduchu od východu, mráz sahající i do nížin, pod jasnou, mrazivou oblohou.

Proč je „zima století“ i přes globální oteplování stále možná

Paradox? Země se otepluje, ale přesto může přeci jen přijít brutální ochlazení. Právě to dělá dnešní extrémní zimy tak zrádnými. Globální oteplování oslabuje teplotní rozdíl mezi Arktidou a středními zeměpisnými šířkami, čímž se polární vortex stává více nestabilním a častěji dochází k únikům chladného vzduchu. Takové události mohou způsobit, že se za správného načasování- s blokujícím vysokým tlakem v kritickém místě- spustí kontinuální studený proud, který se promění v mrazivé peklo trvající týdny. Navíc, teplejší oceány dodávají větší vlhkost, takže když se tato vlhkost srazí s arktickým vzduchem, sněží intenzivněji než dříve. Výsledkem je, že Evropa může zamrznout i přes mírnější průměrné teploty. Rozdíl oproti minulosti je v tom, že takové zimy jsou možná méně časté, ale když přijdou, udeří s plnou silou: řeky zamrzají, doprava se hroutí, elektrické sítě sténají a střechy se prohýbají pod metry sněhu.

Počasí v Evropě: Čeká nás další rekordní zima?

Zda Evropa sklouzne do sněhové katastrofy, závisí na tom, jak se v nadcházejících měsících strukturuje atmosféra. Pokud se nad severním Atlantikem vytvoří stabilní oblast vysokého tlaku, oslabený polární vortex dovolí chladnému vzduchu ze Sibiře nebo Arktidy proniknout na západ a jih. V okamžiku, kdy se tryskové proudění posune více na jih a arktické vzduchové masy se dostanou do střední Evropy, můžeme čelit zimě, která překoná vše, co jsme v posledních desetiletích zažili. Noci s minus dvaceti stupni Celsia, dny se sněžením i ve velkých městech a návrat skutečné zimy, o níž jsme si mysleli, že už patří minulosti. Evropský chladný rekord by se mohl náhle stát realitou, a tento scénář by se zapsal do historie.