Evropa se "etnicky promění", přibude míšenců, uvedl expert

- Aktuality autor: Jan Pastor

Složení obyvatel v Evropě by se mohlo do konce století "etnicky proměnit". Příliv migrantů do západních zemí by mohl vést k tomu, že kontinent bude "méně evropský" a bude v něm žít i víc míšenců. Při své návštěvě Prahy to uvedl přední britský demograf David Coleman.

Placeholder

Placeholder,zdroj: Archiv

Odvolával se na demografické projekce OSN i jiných institucí. Podle experta Evropa zestárne a bude mít méně obyvatel. Česko by ale mohlo patřit k nemnoha zemím, které by nemusely vymírat.

"Migrační tlak na západní země bude po desetiletí pokračovat, může vést k etnické přeměně," řekl Coleman, který je profesorem demografie Oxfordské univerzity. V minulosti patřil k poradcům britských ministrů vnitra a životního prostředí. Zasedal také v radě mezinárodní unie pro vědecké studie populačního vývoje.

V ČR tvoří cizinci čtyři procenta obyvatel

Tvář typického obyvatele západního světa by tak podle Colemana v budoucnu mohla vypadat jako obličej amerického prezidenta Baracka Obamy či francouzských královen krásy, které pocházejí z různých ostrovů. Etnické zařazování by se mohlo díky přílivu cizinců stát minulostí. Přibude míšenců, uvedl demograf.

Podíl lidí se zahraničními kořeny by se do poloviny století mohl v některých státech až ztrojnásobit. V Německu by mohl z nynějších asi 12 dosáhnout 25 procent, ve Švédsku z 18 přibližně 33 procent, v Rakousku z deseti zhruba 30 procent, v Dánsku ze sedmi asi 18 procent. V ČR tvoří cizinci čtyři procenta obyvatel. Díky předpokládané migraci by Česko mohlo být jedním z mála států, kterému obyvatel rapidně neubude. Pořád by jich mohlo mít kolem deseti milionů, uvedl Coleman.

Podle něj v Británii tvoří běloši devět z deseti obyvatel. Do konce století by mohl podíl klesnout na 40 procent. Podíl černochů naopak překročí deset procent, Asiatů bude téměř pětina a míšenců 30 procent.

Bez cizinců se evropské státy neobejdou

Bez cizinců se evropské státy neobejdou. Některé před vymíráním nezachrání ale ani příliv migrantů. Patří mezi ně třeba Německo, Dánsko či Nizozemsko. Největší ztráta obyvatel čeká podle propočtů kromě Německa pak Rusko, Ukrajinu a Japonsko, naopak Asie, Afrika a USA budou demografickým "vítězem", řekl Coleman. Nejrychlejší přírůstky budou v nejchudších zemích. Počet obyvatel subsaharské Afriky by se mohl do konce století víc než ztrojnásobit.

Výrazně se podle Colemana promění i věkové složení obyvatel. Ve druhé polovině 19. století a počátkem 20. století takzvaný strom života připomínal svým tvarem vánoční stromek. Nejširší byl dole, nejužší na vrcholku. Nejvíc bylo tedy dětí a mladých, s postupujícím věkem lidí ubývalo. Před druhou světovou válkou připomínalo věkové rozvrstvení listnatý strom. Ve druhé polovině minulého století se na českém stromu objevily dvě výrazné vlny - poválečný baby boom a početná generace Husákových dětí. V polovině století strom života bude připomínat svým tvarem podle Colemana rakev. Všechny věkové skupiny budou téměř stejné, početnější budou jen lidé od 60 do 80 let.

Stárnutí populace promění trh práce

Roli ve složení obyvatel sehraje tedy i prodlužování života. Ve vyspělých zemích lidé žijí déle. Doba dožití v Česku podle Colemana kopíruje vývoj v západních státech, jen se zpožděním. Podobné prodlužování života jako na západě nastalo od 90. let po pádu komunistického režimu. Naopak ve východní Evropě - na Ukrajině, v Rusku a Bělorusku - věk stagnuje či se zvedá jen pomalu.

Stárnutí obyvatel by mohlo dopadnout na ekonomiku. Promění nejspíš trh práce. Výkonných pracovních sil s rostoucím věkem ubude, uvedl demograf. To by se mohlo promítnout i do ekonomického růstu jednotlivých států. Bude pomalejší než dosud.

Tagy: Evropa

Zdroje: ČTK