Evropa a Česko se oteplují rychleji než zbytek světa. Vědci představili důkazy

V internetových diskuzích se to stalo oblíbeným vtipem a silnou zbraní popíračů změn klimatu. Jak se může Evropa oteplovat rychleji než zbytek světa, když se prý i Austrálie, Amerika nebo Asie oteplují rychleji? Zní to jako naprostý logický nesmysl a matematická chyba.

Vědci z programu Copernicus a Světové meteorologické organizace ale nyní vydali obsáhlou zprávu, která tento zdánlivý paradox jednoduše vysvětluje a zároveň přináší tvrdá data o tom, co přesně se děje s naším kontinentem.

A pro obyvatele střední Evropy to není příjemné čtení.

Jednoduché vysvětlení

Když čtete, že se „každý kontinent otepluje rychleji než zbytek planety“, zní to absurdně. Jak ale vysvětlují Seznam Zprávy ve své analýze, odpověď se skrývá ve fyzice.

Když se totiž mluví o „zbytku světa“ nebo „globálním průměru“, drtivou většinu tohoto průměru (přes 70 %) tvoří světové oceány. A protože voda se zahřívá podstatně pomaleji než pevnina, globální průměrné teploty rostou mnohem pomaleji.

Proto je naprosto pravdivé konstatování, že se drtivá většina pevninských států (včetně Česka) otepluje výrazně rychleji, než je celosvětový průměr. Není to žádná matematická chyba, jen důsledek toho, že prostě nežijeme v oceánu.

Evropa je absolutní rekordman

Ze všech kontinentů je na tom ale právě ten náš absolutně nejhůř. Jak dokládá nově zveřejněná zpráva European State of the Climate 2025 (ESOTC), Evropa je suverénně nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi (hned po arktické oblasti).

Podle měření programu Copernicus se Evropa otepluje tempem +0,56 °C za dekádu v posledních třiceti letech. To znamená, že od 80. let minulého století se náš kontinent otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr.

Téměř celá Evropa zaznamenala v uplynulém roce nadprůměrné teploty, přičemž hned několik států severní Evropy zažilo ten vůbec nejteplejší rok ve své zaznamenané historii.

Co to znamená pro Česko?

Zatímco přímořské státy oceán alespoň částečně ochlazuje, vnitrozemské státy jako Česká republika dostávají plný zásah. Rychlejší oteplování pevniny u nás znamená především extrémní výkyvy.

Určitě není potřeba obšírně rozepisovat, jak se to projevuje: Dopady tohoto zrychleného ohřívání už ostatně reálně pociťujeme každý rok.

Zpráva organizace Copernicus upozorňuje na to, že oblastí, které v Evropě zažívají dny s mrazivými zimními teplotami, dramaticky ubývá. Naopak se radikálně zvyšuje riziko extrémních projevů počasí.

Odborníci dodávají, že Evropa zažila druhou nejhorší vlnu veder v historii měření, obrovské lesní požáry a silný úbytek půdní vlhkosti, který dělá těžkou hlavu zemědelcům. Pevnina jednoduše vysychá.

Není všechno ztraceno

Zpráva nicméně díkybohu neobsahuje jen apokalyptické vize a varování před koncem světa. Udál se totiž také jeden velký úspěch: Evropa si zřejmě svou kritickou situaci uvědomuje a bleskově na ni reaguje masivní transformací energetiky.

V roce 2025 totiž obnovitelné zdroje zajistily téměř polovinu (46,4 %) veškeré elektrické energie na kontinentu, přičemž obrovským tempem roste zejména solární energetika. Zdá se tedy, že i přes děsivá teplotní data máme stále šanci s tímto zrychleným oteplováním něco udělat, než se z léta ve střední Evropě stane nesnesitelné peklo.