Euroskeptici mohou obsadit více jak čtvrtinu Evropského parlamentu, tvrdí studie

- Aktuality autor: Michal Polák

Euroskeptické strany nejrůznějšího charakteru by mohly za určitých okolností v příštím Evropském volbách obsadit více jak čtvrtinu parlamentu. Uvádí to studie Deutsche Bank (DB) z konce března, na kterou nyní upozornil server Euractiv.

Evropský parlament ve Štrasburku

Evropský parlament ve Štrasburku,zdroj: Profimedia.cz

Zajímavostí může být, že analytici banky mezi tvrdě euroskeptické strany na levé části politického spektra řadí i českou KSČM. Na pravici jsou euroskeptiky Svobodní a ostře proti EU se staví hnutí Úsvit, uvádí DB. Svobodní se tak dostali do společnosti například britské Strany nezávislosti spojeného království (UKIP) či francouzské Národní fronty, Úsvit pak je ve stejné kategorii jako maďarský Jobbik či řecký Zlatý úsvit.

Analytici DB upozorňují, že euroskeptická krajina je v EU velmi různorodá. Vznik zcela nových stran s touto agendou, jako je Alternativa pro Německo (AfD) je prý spíše výjimkou. "Obvykle se jedná - ať už na levici či na pravici - o strany, které před vypuknutím krize eura využívaly nacionálních témat. EU a její politiku začaly kritizovat až za krize," uvádí studie. 

Počítá přitom se třemi scénáři volebního úspěchu podobně zaměřených uskupení. Ten z jejich pohledu nejvýhodnější uvádí zisk 27 procent a tedy 204 křesel, střední variantou je 22 procent a 167 mandátů a spodní hranici DB nastavila na 17 procentech a 129 europoslancích. 

Euroskeptická většina vznikne těžko

"Ani při extrémním předpokladu, kdy euroskeptické strany zmobilizují velkou část svých potenciálních voličů a obecná volební účast bude malá, není v jejich dosahu práceschopná euroskeptická většina," uvádí analýza. Umírněnější pravicově orientovaná část těchto stran by však mohla dokázat spojit své síly a ustavit v europarlamentu vlastní frakci. Potřeba je k tomu nejméně 25 poslanců z nejméně sedmi zemí. 

Studie připomíná, že například s ohledem na volby mohou být národní vlády ovlivněny euroskeptickými stranami doma a více trvat na podpoře národních zájmů. Euroskeptická agenda tak bude mít pravděpodobně nepřímý dopad a vliv jak před evropskými volbami tak i po nich, míní DB. Banka si všímá především toho, jak podobná témata mohou ovlivnit hospodářskou a měnovou unii, práci Evropské centrální banky a finanční transfery mezi zeměmi eurozóny. 

Podle analýzy odmítají umírnění euroskeptici jen některé aspekty evropské integrace a současnou institucionální podobu unie. Tvrdě euroskeptické strany jsou pak zcela proti integraci a za cíl mají vystoupení své země z EU. 

Poškozování pracovních a sociálních podmínek

Pravice obvykle hovoří o obavách ze ztráty národní identity, omezení suverenity a o příliš velkém vlivu bruselských institucí, EU je podle nich přebujelý, drahý a abstraktní projekt. Často proto zmiňují rozdíl mezi "námi", obvyklými občany, a "jimi", nikým nevolenými eurobyrokraty, připomíná analýza. 

Levicový euroskepticismus podle studie Deutsche Bank kritizuje evropskou integraci jako neoliberální a globalizační projekt, kde jednotný trh poškozuje především pracovní a sociální podmínky. Levici vadí také malý dohled nad finančními trhy a případně prosazovaná úsporná opatření jsou vnímána jako snaha podkopat solidaritu společnosti, uvádí studie. 

V končícím složení europarlamentu DB v různé míře za euroskeptické počítala 56 poslanců frakce Evropských konzervativců a reformistů, kam patří také česká ODS a frakci Evropa svobody a demokracie s 35 europoslanci. Stejný počet, tedy 35 členů parlamentu, podle banky zastával přinejmenším částečně euroskeptické názory, byli však nezávislí mimo frakce. 

Tagy: evropský parlament Volby do europarlamentu 2014 euroskepticismus

Zdroje: ČTK