To se ovšem nelíbí především konzervativním poslancům. "Zpráva byla původně určena k tomu, aby zkoumala, jak nová média mění žurnalistiku, ale nakonec se stala seznamem přání poslanců a unijních institucí, jak by se měl zlepšit obraz EU v médiích," řekla britská konzervativní europoslankyně Emma McClarkinová.

Tvůrci zprávy z řad liberálů, socialistů a lidovců dokonce původně uvažovali o tom, že by vytvořili speciální evropský program, jenž by za peníze EU školil novináře, kteří by se věnovali jen unijním záležitostem. "Přesně to dělali u nás v padesátých letech sovětští poradci," řekl český europoslanec Edvard Kožušník (ODS).

"Přímo skandální je potom deklarovaná snaha podporovat svobodu tisku tím, že si novináře koupíme," dodal. Návrh na školení novinářů za evropské peníze nakonec ze zprávy vypadl, přestože jej předtím již bez problémů schválil kulturní výbor parlamentu. Zpráva sice připouští, že veřejnoprávní média mají plnou nezávislost, ale rovněž tvrdí, že by si v případě informovaní o EU měli stanovovat "ambiciózní cíle".

"Důležité je, aby média o unii informovala a brala svojí odpovědnost vážně," tvrdí hlavní autor zprávy dánský europoslanec Morten Lokkegaard. Jeho vyjádření nicméně stihla ostrá kritika. Podle německé sociálnědemokratické europoslankyně Petry Kammerevertové zpráva smazává rozdíl mezi europoslanci a nezávislosti médií. "Není v zájmu nikoho, abychom si kupovali redaktory a noviny," cituje její vyjádření internetový server Euractiv.

Parlament ovšem volá i po zřízení speciálních kanceláří v jednotlivých členských státech EU, které by vysvětlovaly dopad unijních politiky na občany. Jejich zaměstnanci by přitom neměli pocházet z institucí EU, ale mělo by se jednat o "zkušené profesionály z mediálního světa". "Pokud jde o vytváření specializovaných úřadů, které by měly vysvětlovat dopady politik EU: zřizovat v každém členském státě lampárnu pro stížnosti na EU za státní peníze, to je opravdu silné kafe," dodal Kožušník.