Naznačují to hlasy zaznívající hlavně z největší lidovecké frakce v EP. 

Lidovci jsou s 265 ze 736 poslanců nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu. Frakce v nedávném prohlášení obecně uvedla, že vyžaduje, aby kandidáti na post komisaře nebyli spojováni s utiskovatelskými režimy a ani nepůsobili ve vládách nebo politických hnutích, které jsou nedemokratické nebo postavené na korupci. 

Füle řekl, že se nebude žádným otázkám při slyšení vyhýbat a ještě před ním se pokusí o svých kvalitách důležité hráče v EP přesvědčit.

"Před slyšením v EP se hodlám sejít se všemi relevantními aktéry, vysvětlit svou vizi pro portfolio, informovat o své práci v diplomacii a ve vládě. Nebudu mít problém zodpovědět otázku na jakékoli téma," uvedl. V českém parlamentu už dříve řekl, že si není vědom žádné skutečnosti z minulosti, která by mohla znevážit jeho osobně nebo Českou republiku. 

Füle, který před nástupem do nynějšího českého kabinetu pracoval jako diplomat, byl před listopadem 1989 členem komunistické strany. Studoval také diplomacii na moskevské škole označované někdy jako místo, kde se školili i budoucí adepti na práci v sovětské tajné službě (KGB). 

"Já tam ty hlasy slyším," řekl europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL) o názorech, že zřejmě lidovecká frakce bude vznášet při slyšení s českým kandidátem otázky týkající se jeho minulosti. 

Hodně zaznívají třeba od Maďarů. Jejich dosavadní eurokomisař László Kovács před pěti lety při projednávání složení Evropské komise čelil v Evropském parlamentu velmi ostrým dotazům na svou minulost. Březina, který patří k lidovecké frakci, však podotkl, že v tomto případě šlo o opravdu velmi významného představitele komunistické nomenklatury. 

Stejnou školu (Moskevský státní institut mezinárodních vztahů), jakou vystudoval v někdejší sovětské metropoli Füle, má i slovenský kandidát na post eurokomisaře a současný člen EK Maroš Šefčovič. Minulost spjatou s komunistickým režimem měli i někteří další dosavadní členové výkonného orgánu 27členného bloku, třeba estonský eurokomisař Siim Kallas. 

Šéf lidovecké frakce Joseph Daul ve Štrasburku prohlásil, že výše zmiňovaným prohlášením neměla jeho frakce na mysli někoho konkrétního. 

Je podle něj jasné, že pokud nějaká země žila šest desítek let pod komunistickým režimem, tak se nedalo studovat kdekoli. To však prý není důvod, proč vyloučit někoho z toho, aby se mohl stát komisařem, pokud se samozřejmě nějak nepodílel na věznění lidí či potlačování lidských práv.

Na konkrétní dotaz české novinářky, jestli mu tedy vadí Füleho či Šefčovičova studia v Moskva a jejich minulost, řekl: "Ne, není to pro mě problém... Není pro mě důležité, jestli někdo studoval v Moskvě." 

Březina také připomněl nedávnou návštěvu českého exprezidenta Václava Havla v Evropském parlamentu. V jejím rámci Havel na dotazy novinářů řekl, že jemu osobně Füleho minulost nevadí a že jde podle něj o dobrého kandidáta na eurokomisaře. "Pokud ho vybrala vláda mé země, už mi nezbude nic jiného, než ho podporovat," podotkl Březina. 

"Myslím si, že žádné problémy by to dělat nemělo," řekl europoslanec za ČSSD Libor Rouček, který se řadí do druhé nejsilnější frakce v EP - k socialistům. I on připomněl, že komunistickou minulost měli i dřívější členové Evropské komise. 

Zatím není jasné, kdy slyšení s komisaři začnou. Je možné, že se tak stane až počátkem příštího roku. Šéf Evropské komise totiž ještě v pondělí neměl od všech zemí jména jejich kandidátů. Teprve až se tak stane, zveřejní návrh složení příštího výkonného orgánu EU i návrh toho, kdo by měl mít na starosti jakou oblast. U Füleho se spekuluje o tom, že by mu mohla připadnout oblast, která se zabývá problematikou rozšiřování unie.