EU vyzvala strany sporu na Ukrajině, aby se zdržely násilí

- Aktuality autor: Jakub Konečný

Všechny strany nynějšího sporu na Ukrajině by se měly zdržet násilí a distancovat se od radikálních akcí, uvedli v závěrech svého jednání ministři zahraničí členských zemí Evropské unie. K řešení krize by měl podle nich přispět dialog, nová vláda zahrnující i zástupce nynější opozice či občanské společnosti, ústavní změny a příprava svobodných prezidentských voleb. O sankcích závěry jednání ministrů zahraničí osmadvacítky přímo nehovoří.

Ukrajinská policie

Ukrajinská policie,zdroj: Getty Images

Pokud bude nová vláda prosazovat politické a hospodářské reformy, je prý unie připravena pokračovat ve snaze spolu s mezinárodním společenstvím a finančními institucemi hledat za jasných podmínek cestu ven z tíživé ekonomické situace země.

Jeden z předáků opozice Arsenij Jaceňuk počátkem měsíce v Kyjevě uvedl, že minimální částka, kterou země potřebuje ke stabilizaci své ekonomiky, je 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun). Zajistit by ji měl "široký podpůrný program" Mezinárodního měnového fondu a pomoc Evropské unie a dalších mezinárodních organizací.

Peníze by podle Jaceňuka měla Ukrajina dostat po provedení ústavních reforem a po ustavení nové vlády kontrolované opozicí.

Suma 15 miliard dolarů je totožná s částkou, kterou Ukrajině koncem loňského roku slíbil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva se kromě toho zavázala, že sníží o třetinu cenu zemního plynu, který Ukrajině dodává. Kreml opakovaně tvrdí, že své sliby dodrží.

"EU s hlubokým znepokojením sleduje situaci a pokračující politickou krizi na Ukrajině a je připravena rychle reagovat na jakékoli zhoršení," stojí v závěrech schůzky. Je to podle všeho maximum, ke kterému se šéfové diplomacií členských zemí unie při projednávání případných sankcí vůči představitelům nynější kyjevské vlády mohli dostat.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek byl přesvědčen, že v určité podobě by EU měla dát najevo připravenost reagovat, pokud se zopakuje násilí proti demonstrantům a budou pokračovat případy mizení či mučení lidí.

Jako možné nástroje uvedl Zaorálek před novináři například omezení vízového režimu vůči určitým osobám nebo zmrazení jejich jmění. "Pokud by se situace vyhrotila z hlediska násilí, měla by EU přikročit k daleko razantnějším a jasným krokům, kterými dá najevo, že podobný režim nemůže počítat s její podporou," uvedl šéf české diplomacie. Argumenty proti jsou podle něj nasnadě. V debatě se prý jeho kolegové zmiňovali například o Bělorusku, kde sankce nejsou příliš efektivní. "Pokládá se to za metodu, která by neměla být pro EU charakteristická," podotkl Zaorálek.

Protivládní demonstrace na Ukrajině, vyvolané původně rozhodnutím prezidenta Viktora Janukovyče nepodespat asociační dohodu s EU a soustředit se na spolupráci s Ruskem, vstupují nyní do třetího měsíce. Opozice požaduje odchod prezidenta a vypsání nových parlamentních a prezidentských voleb. Zemi nyní řídí prozatímní vláda.

Unie dnes zdůraznila připravenost nabídnout své experty a Ukrajina by se prý také měla obrátit na mezinárodní instituce jako je Rada Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či OSN. Ministři zdůraznili, že unie se bude v zemi dál angažovat na nejvyšší úrovni.

Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci podotkla, že asociační dohoda je stále na stole a případná evropská angažovanost na Ukrajině by jejím podpisem neskončila. Také závěry ministerské schůzky uvádějí, že tato dohoda není konečným cílem vztahů EU a Ukrajiny. Eurokomisař Štefan Füle, který v Kyjevě několikrát jednal, dal v minulých dnech najevo, že unie by měla v budoucnu zvážit možnost nabídnout Kyjevu členství.

Ministři uvítali, že ukrajinský parlament zrušil zákony omezující občanské svobody, zdůraznili ale, že k trvalému řešení krize je třeba konec násilností, jejich vyšetření, a další kroky. Všechny strany by proto měly v dialogu hledat demokratické řešení krize, které vyhoví aspiracím Ukrajinců.

Tagy: EU Ukrajina Ukrajinský parlament

Zdroje: ČTK