Je nicméně možné, že se EU bude nakonec schopna dohodnout alespoň na kompromisu, díky němuž by dvojice balkánských států do prostoru vstoupila ve dvou fázích.

Potíže s přístupem Bulharska a Rumunska souvisejí mimo jiné s tím, že obě země už naplnily technické požadavky, což potvrdila Evropská komise a zdůrazňuje řada zemí. Podle Sofie a Bukurešti jsou domácí úkoly splněny, takže by jim už nemělo nic v přistoupení bránit. Jenže v některých zemích - zejména v Německu, Francii či Nizozemsku - je mnohým jejich případný vstup trnem v oku.

Česko vstup podporuje

Původně se o jejich vstupu, který řada zemí včetně Česka podporuje, mělo rozhodovat už na červnovém zasedání ministrů. Kvůli nedostatečné shodě se ale unie rozhodla odložit problém na září. Nizozemsko je prý ale připraveno opět říct oběma státům ne. "Co se týká Nizozemska, my řekneme na jednání příští týden v Bruselu ne," citovala agentura AFP před několika dny mluvčího nizozemského ministra pro imigraci Gerda Leerse.

V červnu kritici vstupu argumentovali tím, že je třeba vyčkat na červencové zprávy Evropské komise o postupu obou zemí v justičních reformách a v boji s korupcí. V nich komise opět podotkla, že tamní úřady stále nepřistupují ke korupci tak, jak by měly. Kauzy se táhnou dlouhou dobu a existují i případy uplácení soudců samých.

K rozšíření schengenského prostoru je třeba jednomyslná podpora členských zemí, pokud se tedy postaví proti byť jediná z nich, pak Bulharsko s Rumunskem budou mít smůlu. Jenže ani jedné z těchto zemí se to moc nelíbí. Podporu mají obě nejmladší členské země, které do unie vstoupily v roce 2007, i v Evropském parlamentu.

Polské předsednictví EU, pro které je otázka rozšíření Schengenu jednou z priorit, se nyní snaží prosadit kompromisní návrh. Ten je založen na tom, že by Bulharsko s Rumunskem vstoupily do prostoru ve dvou etapách. První by začala platit do konce října a týkala by se jen leteckých a námořních hranic. Druhá etapa by se týkala citlivých pozemních hranic a přistoupilo by se k ní až později. O tom, kdy by se o tom mělo rozhodovat a od kdy by to mělo začít platit, se nyní vedou intenzivní diplomatické debaty.

Rumuni jsou zklamaní

Rumunsko už v reakci na zmiňovaný odmítavý postoj Nizozemska uvedlo, že je tím zklamáno. Z Rumunska i z Bulharska zaznívají hlasy, že postoj je motivován jen problémy uvnitř nizozemské vládní koalice. Bulharsko také o víkendu varovalo, že pokud nebude přijato mezi členy Schengenu, pak přehodnotí svou podporu připravovaným právním předpisům souvisejícím s tímto systémem. Nyní se například bude jednat o návrzích z dílny Evropské komise o posílení pravomocí v Bruselu v otázce dočasného obnovení hranic některou z členských zemí EU. Na jednacím stole jsou ale i další věci.

Schengenský prostor funguje tak, že když do něj lidé vstoupí, tak už by až na výjimky neměli při cestách do jiných zemí bloku procházet klasickými hraničními kontrolami. Členské země mohou dočasně kontroly obnovit, avšak pouze v případě ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. Stává se tak ale jen zřídka a vždy musí jít o časově omezené opatření. Prostor nyní tvoří 22 zemí EU (všechny kromě Kypru, Británie, Irska a obou zmiňovaných balkánských členských zemí unie) a také Island, Norsko a Švýcarsko.

V prostoru žije přes 400 milionů obyvatel. Mořská hranice bloku čítá téměř 43.000 kilometrů a ta pozemní přes 7700 kilometrů.