EU by měla přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028, řekl Babiš

Předseda české vlády měl před summitem bilaterální schůzku s černohorským premiérem Milojkem Spajičem, s nímž jednal například o možných dodávkách českých zbraní a jehož pozval do Česka.

"Lobbovali jsme za naši zbrojovku, aby si Černá Hora koupila zbraně," řekl odpoledne Babiš českým novinářům. Poznamenal, že české zbraně mají ve světě věhlas a že Spajiče pozval na návštěvu České republiky, aby s ním při té příležitosti o možném zbrojním obchodu jednal. Babiš zmínil, že hovořil rovněž s úřadující kosovskou prezidentkou Albulenou Haxhiuovou a s premiérem Bosny a Hercegoviny Nerminem Nikšičem.

Západní Balkán zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Severní Makedonii a Srbsko, z nichž některé země požádaly o členství v EU již v první dekádě tohoto století.

"Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu EU donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU," řekl Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a dnešních bilaterálních schůzek.

"Je velká chyba, že tyto země se už dávno nestaly členskými státy Evropské unie," řekl později Babiš novinářům. Poznamenal, že tyto státy si vstup do evropského bloku zaslouží.

Přijímací proces balkánských zemí podle českého premiéra trvá příliš dlouho. Unie sice po ruském vpádu na Ukrajinu stagnující proces integrace urychlila, avšak někteří balkánští politici dávají najevo frustraci z toho, že se jim perspektiva členství stále příliš nepřiblížila. Zároveň se obávají, aby EU neupřednostnila v přístupovém procesu Ukrajinu, kterou se unie snaží podporovat při obraně proti Rusku.

Právě Černá Hora je zemí, která se k EU přiblížila nejvíce a stanovila si cíl stát se členem v roce 2028. Unijní činitelé se hovoří jako o reálnějším horizontu o konci tohoto desetiletí. U dalších zemí komplikuje integraci pomalé provádění reforem či vzájemné spory.