Dvě pětiny nezaměstnaných mají výuční list, 27 % základní školu

- Aktuality autor: Jakub Konečný

Nejpočetnější skupinu mezi nezaměstnanými tvoří lidé se středním odborným vzděláním s výučním listem, v evidencích pracovních úřadů mají dvoupětinový podíl. Další silnou skupinou jsou lidé se základním vzděláním, které má zhruba každý čtvrtý nezaměstnaný. 

Úřad práce ČR

Úřad práce ČR,zdroj: Profimedia.cz

Vyplývá to z údajů Úřadu práce ČR platných ke konci loňského roku. Struktura se přitom za poslední roky výrazně nezměnila. Podle dnes zveřejněných dat bylo v lednu bez práce 629.274 lidí, což je historicky nejvyšší údaj.

Nezanedbatelný je i podíl lidí s úplným středním odborným vzděláním s maturitou (bez vyučení), který činí 17 procent. Naproti tomu nízké zastoupení mají mezi uchazeči o práci doktoři (0,15 procenta), bakaláři (1,45 procenta) a lidé s vyšším odborným vzděláním (0,84 procenta).

Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory obecně platí, že vyšší vzdělání brání před nezaměstnaností. "Maturita ovšem nestačí. Zdá se, že maturita ve stávající podobě ztratila smysl," uvedl Pikora.

Vzdělanostní struktura se odráží i v rozdělení uchazečů podle zaměstnání. Nejčastěji je bez práce pomocný a nekvalifikovaný personál se čtvrtinovým zastoupením. Každý pátý nezaměstnaný pochází z oboru služeb a prodeje. Více než 15 procent uchazečů je z řad řemeslníků a opravářů a desetina připadá na montéry a obsluhu strojů.

Nezaměstnanost postihuje všechny věkové kategorie téměř rovnoměrně. Nepatrně vyčnívají mladí lidé od 20 do 24 let a lidé ve věku 55 až 59 let, kteří jsou mezi uchazeči zastoupeni shodnými 13 procenty. Na ostatní věkové skupiny připadají podíly od deseti do 11 procent. Výjimkou je mládež do 19 let a lidé od 60 do 64 let, kterých je v evidenci úřadů do čtyř procent.

"Zatímco mladí lidé mají problém s tím, že nemají praxi, lidé krátce před důchodem zase nemají dost zkušeností s moderní technikou. Navíc starší ročníky obvykle požadují vyšší mzdu než mladí lidé," poznamenal Pikora.

Na konci loňského roku hledalo práci 596.833 a letos v lednu se jejich řada rozšířila o 32.441 lidí. Do evidence pracovních úřadů se hlásili nejčastěji lidé se základním nebo středním odborným vzděláním. Dále pak mladí lidé do 25 let a uchazeči nad 55 roků. Pokud jde o profesní složení uchazečů, převažovali administrativní pracovníci, montážní, manipulační, pomocní a nekvalifikovaní dělníci, řemeslníci, prodavači, číšníci, servírky či zedníci, uvedl úřad práce.

Zaměstnavatelé měli zájem nejčastěji o strážné, seřizovače CNC strojů a obsluhu obráběcích strojů, soustružníky, frézaře, svářeče, kovodělné dělníky, uklízeče, pomocné pracovníky ve výrobě a v gastronomii. Hledali také obchodní zástupce, prodavače, řidiče nákladních automobilů, zedníky či zámečníky. V menší míře nabízeli volná pracovní místa i v administrativě, organizátorům konferencí, zubařům, učitelům, brašnářům či sedlářům.

Tagy: nezaměstnanost

Zdroje: ČTK