Dosud se hovořilo o 32 mrtvých. Bilance není konečná: stále se pohřešují více než čtyři desítky havířů a ruské zdroje už v pondělí označovaly za mizivou naději, že pohřešovaní budou nalezeni živí. V okamžiku tragédie bylo v dole 359 osob. 

Ruský premiér Vladimir Putin se v místních nemocnicích nejprve setkal se zraněnými horníky a pak pozůstalé po obětech ujistil, že nejsou v neštěstí osamoceni, a přislíbil pomoc.

"Nařizuji provést co nejpodrobnější vyšetřování okolností havárie a kroků konkrétních odpovědných osob," řekl premiér na poradě o likvidaci následků havárie. Nařídil také připravit systémová opatření v celém důlním průmyslu k odvrácení podobných tragédií v budoucnu. 

Mezi těmi, kdo vyvázli, byly desítky zraněných. Na příkaz ruského prezidenta Dmitrije Medveděva byli někteří zranění přepraveni do moskevských nemocnic. 

Nejhorší důlní neštěstí v Rusku za poslední tři roky se odehrálo po sobotním výbuchu metanu v uhelném dole Raspadskaja v Kemerovské oblasti sibiřského Kuzbasu. Výbuch byl po několika hodinách následován další explozí. Po druhém výbuchu byli v dole uvězněni i někteří záchranáři. 

Smrtelná neštěstí v ruských dolech nejsou ničím neobvyklým. Hlavní příčinou tragédií je především zastaralý technický stav zařízení na šachtách a často také nedodržování bezpečnostních předpisů.

Raspadskaja, největší podzemní uhelný důl v Rusku, byla považována za jednu z nejbezpečnějších šachet v zemi. Otevřena byla v roce 1973, ročně se tu těží osm až devět milionů tun koksovatelného uhlí, které využívají hutě v Novolipecku, Magnitogorsku a skupiny Evraz (jí důl ze 40 procent patří). Zdejší zásoby uhlí se odhadují na 451 milionů tun. Zatím největší neštěstí se na dole odehrálo v říjnu 1982, kdy výbuch metanu zabil 22 havířů. 

V noci na 9. května do dolu nastoupila "sváteční" směna, která měla podle listu Izvestija dostat dvojnásobný příplatek, tedy přibližně o 500 rublů (asi 330 Kč) více než obvykle. 

V ruských médiích se už objevila emotivní svědectví horníků, kteří přežili. Sergej Timofějev si po prvním výbuchu metanu naložil na záda kamaráda se zlomenou nohou a nesl ho dva kilometry v dýmu, kde nebylo vidět ani na dosah ruky. Na povrchu se však ukázalo, že skoro všichni z tuctu zraněných, které jejich kolegové vynesli, mezitím zahynuli. 

Alexej Perminov svůj dýchací přístroj předal mladšímu horníkovi a sám skončil v nemocnici s vážnou otravou uhelným plynem. "Už nebylo co dýchat, nohy neposlouchaly, ale dostala mě z toho udice," svěřil se Alexandr Maximov; myšlenka na nové rybářské náčiní, které ještě nevyzkoušel, ho vyvedla ze šachty. 

Podle horníků první výbuch přibližně ve 22:55 SELČ spálil kyslík v šachtě, která se po druhé explozi o čtyři hodiny později přeměnila v ohnivou pec. Zachránili se jen ti, kdo dokázali po první explozi vyjít na povrch. Mezitím dispečerky na povrchu slyšely jen sténání a stále silnější nářek zraněných.