Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanci podpořili úpravu Jeronýma Tejce, podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.

Strany budou muset mít transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat.

Pro parlamentní volby má být strop pro kampaň 90 milionů korun, v případě krajských voleb sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun.

Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat voleb do zastupitelstva hlavního města, byť plní roli krajského zastupitelstva.

Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 tisíc na 19 tisíc korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.

Poslanci vládní předlohu doplnili o omezení kampaně, kterou by ve prospěch konkrétní strany či kandidáta prováděli nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky.

Politické strany asi budou moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok.

Sněmovna podpořila návrh Martina Plíška (TOP 09), aby si strany mohly brát úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Úprava zjevně míří na hnutí ANO, kterému poskytl půjčku v desítkách milionů korun jeho předseda Andrej Babiš, i na ČSSD, která vlastní společnost Cíl.

Babiš schválenou úpravu uvítal. "Vlastně chci poděkovat panu poslanci Plíškovi, že hnutí mi vrátí moje peníze, které jsem bezúročně půjčil, a půjčí si v bance," řekl novinářům ve Sněmovně Babiš, který by podle novely už nemohl svému hnutí dát dar 29 milionů korun jako před sněmovními volbami v roce 2013.

Jeho hnutí také tehdy dalo na kampaň 117 milionů korun, což už nebude možné. "Teď už většina občanů ví, co je hnutí ANO, a není potřeba, abychom investovali takové peníze," dodal Babiš.

Pokud novelu schválí i senátoři a podepíše prezident, stranám se naopak vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí.

Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně místo nynějších 855 tisíc korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 tisíc korun.

Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě.

Úřad by měl mít vedle předsedy a čtyř členů také deset zaměstnanců. Jeho zřízení a činnost v prvním roce by měla stát 19,3 milionu korun, v dalších letech by to bylo asi 14,3 milionu korun. Předseda úřadu má mít plat předsedy sněmovního výboru, členové plat místopředsedů výboru.

Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by úřad mohl pokutovat až 200 tisíci Kč. Až dvoumilionovou sankci by mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.

Úřad pro dohled nad hospodařením stran by za porušení pravidel při kampaních mohl ukládat až půlmilionové pokuty. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.

Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.