Míru podpory obnovitelných zdrojů v Česku označil Zeman za "naprosto nesmyslnou a šílenou". České domácnosti kvůli ní a zvýšeným cenám elektřiny prý přišly o 35 miliard korun, české podniky pak o dalších 165 miliard. Například Vítkovické železárny tratí podle Zemana "na zbytečně předražené energii" ročně 200 milionů korun, mladoboleslavská Škoda pak ještě dvakrát tolik. 

"Jak chcete pronášet vzletná slova, třeba tady v Parlamentě, o zvyšování konkurenceschopnosti českého průmyslu, když současně nesmyslnou dotační politikou připouštíte snižování této konkurenceschopnosti?" ptal se prezident poslanců. 

Zeman se prý kvůli podpoře solárníkům postupně setkal s ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřím Langem, nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou, prezidentkou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenou Vitáskovou a ministrem vnitra Janem Kubicem. Navrhl jim vytvoření společného týmu, "který by se tímto největším tunelem v českých ekonomických dějinách seriózně zabýval".

Komise nikdy nic nevyšetřily

"A prosím, abyste to považovali za můj skromný vklad do řešení této problematiky. Možná, že se někoho z vás dotknu, ale ač jsem byl zastáncem parlamentních vyšetřovacích komisí jako předseda Sněmovny i jako předseda vlády, musím objektivně přiznat, že tyto komise nikdy nic nevyšetřily," uvedla hlava státu. "A i když se možná v této Sněmovně opozice a koalice dohodne na vytvoření takové komise, jsem přesvědčen, že tým, který vám navrhuji, může být daleko účinnějším, nebo přinejmenším doplňujícím nástrojem, než je parlamentní vyšetřovací komise, která by postihla solární šílenství a solární barony." 

Vznik parlamentní vyšetřovací komise se snaží prosadit opoziční ČSSD. Má se zabývat postupem vlády a Energetického regulačního úřadu v oblasti fotovoltaiky. 

Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) a Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) označily za viníky solárního boomu z let 2009 a 2010 vlastníky velkých fotovoltaických elektráren. "(Aliance) ovšem zásadně nesouhlasí s označováním všech 22.000 rodin, živnostníků či firem, které provozují solární elektrárny, za tuneláře. Naprostá většina z nich investovala své prostředky a zadlužila se u bank na základě vládní pobídky a garancí pro čistou energetiku," uvedl zástupce AlieES Martin Sedlák. 

Solárníci se vykorucejí

Zástupci solárních sdružení se také ohradili proti výši podpory, o které Zeman mluvil. "Například za podporu fotovoltaických elektráren dosud spotřebitelé rozhodně nezaplatili 200 miliard korun, ale čtvrtinu této částky. Dotace na rekultivaci uhelných dolů, plynofikace či plánovaná státní garance za dostavění Temelína jsou mnohem vyšší," uvedly AliES a CZEPHO. Za vysokými cenami elektřiny podle nich nestojí jen podpora obnovitelných zdrojů, ale také poplatek za distribuci. 

Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 Kč/MWh. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun. 

Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.