Od roku 1990 byl ve vězení v USA, kde mu v roce 2007 vypršel trest za obchod s drogami, vydírání a praní špinavých peněz. Letos v dubnu byl šestasedmdesátiletý Noriega vydán do Francie, kde byl dnes odsouzen k sedmi letům vězení ze praní špinavých peněz.

Noriega, který dostal ve Francii v nepřítomnosti trest deset let vězení už v roce 1999, překročil zákon tím, že v 80. letech poslal 15 milionů francouzských franků (asi 59 milionů korun) do dnes již neexistující francouzské banky. Podle francouzského soudu to měly být provize od kolumbijského drogového kartelu, podle Noriegy šlo o dědictví, majetek jeho ženy a peníze od CIA.

Noriegovo vydání do Francie, která mu v roce 1987 udělila Řád Čestné legie, komplikoval několik let status válečného zajatce. Ten mu přiznal americký soud v roce 1990, neboť Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu. Na tento status se odvolávali Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy, kde sice také čelí obviněním, a z těžších zločinů než ve Francii, ale panamské zákony umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení. Až letos v březnu americká justice definitivně potvrdila Noriegovo vydání do Francie, kam odletěl koncem dubna.

V Panamě by Noriegu čekaly procesy za zločiny, jichž se podle obžaloby dopustil v 80. letech, kdy jako vrchní velitel panamské armády tvrdě potíral opozici. Nejznámější je případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na této vraždě byl již Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení. Dalších 20 let mu hrozí za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků, včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.

Noriegu, jenž se v polovině 60. let školil v oboru tajných služeb i na Škole Amerik (ministerstva obrany USA), si za šéfa zpravodajských služeb Panamy vybral v roce 1968 Omar Torrijos, který se k moci dostal týž rok vojenským převratem. Noriega pak CIA dodával informace mimo jiné o kubánském vůdci Fidelu Castrovi a byl jejím kontaktem pro Salvador a Nikaraguu, kde USA tajně vyzbrojovaly tamní ultrapravicové protivládní jednotky. V 80. letech byl Noriega určitou dobu placen CIA i za to, že jí pomáhal v boji proti pašerákům drog v Kolumbii.

V roce 1983 se Noriega stal vrchním velitelem armády, a de facto tak ovládal zemi, i když formálně stále existoval úřad prezidenta, v němž se za Noriegovy diktatury vystřídalo několik lidí. V únoru 1988, kdy byl Noriega v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz, se panamský prezident Eric Arturo Delvalle pokusil na nátlak USA zbavit Noriegu funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Armádní velitelé se ale postavili proti a parlament Delvalleho sesadil.

V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala, Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga, které zavedly v dubnu 1988. V listopadu byl Noriega zvolen předsedou parlamentu, který 15. prosince schválil rezoluci oznamující, že Panama je s USA ve válečném stavu.

Obsah rezoluce naplnily americké jednotky 20. prosince 1989, kdy vpadly do Panamy a mimo jiné vybombardovaly čtvrť v hlavním městě, kde sídlil generální štáb. Noriega ale uprchl. Několik dnů se skrýval na vatikánské diplomatické misi v Panamě, než se 4. ledna vzdal Američanům. V roce 1992 byl odsouzen ke 40 letům vězení, trest mu byl ale v březnu 1999 o deset let zkrácen a po započtení více než dvou let vazby a za "dobré chování" mohl být Noriega koncem roku 2007 propuštěn. Zůstal však za mřížemi kvůli žádosti Francie o jeho vydání.