ČT a ČRo mají příští rok dostat ze státního rozpočtu méně než letos z poplatků

ČT má obdržet 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. ČRo dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy. Klempíř dnes vládní návrh zákona o médiích veřejné služby představil na tiskové konferenci. Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se zrušením televizního a rozhlasového poplatku a převedením financování ČT a ČRo pod stát nesouhlasí. Jejich aktuální vyjádření ČTK shání.

Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024, kdy měla ČT výnos z výběru poplatků zhruba 5,7 miliardy korun a ČRo přibližně 2,07 miliardy Kč.

Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet nejvyšší kontrolní úřad.

Přijetí zákona má ještě letos předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Jeho parametry chtějí koaliční poslanci představit na samostatné tiskové konferenci. Dříve se hovořilo například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy.

Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavních pořadů.

ČT se nemá slučovat s ČRo, na jejich fungování mají dohlížet rady, stejně jako dosud. Nemění se ani nic na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory. To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.

Klempíř označil stávající systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v deseti zemích EU, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit. Proti zrušení poplatků, které se loni zvýšily na 150 korun měsíčně pro televizi a 55 korun měsíčně pro rozhlas, jsou obě média veřejné služby a opozice. Podle ní chce vláda dostat ČT a ČRo pod svou kontrolu. To Klempíř odmítl.

Česká televize a Český rozhlas proti zrušení poplatků argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržování memorand o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.