ČR chce v budoucnu dotovat z peněz EU zejména dopravu a vědu

- Aktuality autor: red

Klíčovými oblastmi pro využití evropských dotací bude v Česku po roce 2014 zvýšení dopravní dostupnosti v regionech, podpora výzkumu a inovací, podpora zaměstnanosti a bydlení.

Vyplývá to z dokumentu ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Rámcovou pozici ČR k budoucnosti politiky soudržnosti EU schválila v pondělí vláda. Cílem politiky soudržnosti unie, známé také pod názvem kohezní politika, je vyrovnávat rozdíly mezi regiony. Určuje rámec pro více než třetinu rozpočtu EU, tedy téměř 350 miliard eur (zhruba 8,9 bilionu Kč). Peníze se rozdělují většinou prostřednictvím strukturálních fondů. "Hlavními směry budoucí kohezní politiky z hlediska ČR by (...) mělo být další zvýšení dopravní dostupnosti v regionech, podpora vědeckého výzkumu a inovací, podnikání, podpora zaměstnanosti (zejména určitých skupin obyvatelstva), rozvoj lidských zdrojů a větší flexibilita trhu práce a intervence do bydlení," stojí v dokumentu schváleném vládou. Jen v silniční dopravě si podle dokumentu vyžádají náklady na výstavbu infrastruktury v letech po roce 2014 přibližně 350 miliard korun. V železniční dopravě se v tomto období počítá například s výstavbou nových tratí kvůli oddělení dálkové, příměstské a nákladní dopravy kolem Prahy, Brna a Ostravy. V oblasti bydlení budou klíčovou potřebou Česka opravy a modernizace bytového fondu s důrazem na energeticky úsporná opatření a výstavba nájemních bytů pro domácnosti ohrožené sociálním vyloučením, které nejsou schopny si bytové potřeby řešit na volném trhu. Kolik peněz bude Česko celkově z fondů EU po roce 2014 potřebovat, zatím jasné není. "Otázka výše financí v programech EU na další programové období se bude řešit již příští rok, konečná výše záleží na kritériích, která bude ČR splňovat a která budou jistě jiná, než tomu bylo v roce 2006, kdy se rozhodovalo o výši finančních prostředků na současné programové období," řekl luvčí MMR Martin Ayrer. Na Česko v současném rozpočtovém období 2007 až 2013 čeká v Bruselu až 26,7 miliardy eur, což je v závislosti na kurzu kolem 700 miliard korun. ¨ Česká republika chce i v období po roce 2013 zachovat směřování evropských dotací ke snižování zaostalosti méně vyspělých regionů a členských států. Nepodporuje naopak vznik nových cílů pro dotace. Zachování evropských dotací hlavně pro méně vyspělé regiony a státy ale nemá podporu všech členských zemí. Rozšíření politiky soudržnosti na celé území unie podporuje například Itálie nebo Rakousko. Francie chce zase dotace směřovat více do velkých měst, které čelí problémům se sociálním vyloučením obyvatel. Nárok na finanční prostředky ze strukturálních fondů mají v současnosti zpravidla jen takzvané znevýhodněné regiony, tedy například venkovské či problémové městské oblasti nebo upadající průmyslové regiony. Na pomoc má v tomto případě nárok region, který nedosahuje 75 procent průměru hrubého domácího produktu na obyvatele v EU. Kromě strukturálních fondů rozděluje unie dotace také prostřednictvím Fondu soudržnosti. Určený je hlavně na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí, dopravy, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát z něj může čerpat prostředky, pokud jeho hrubý národní produkt na obyvatele nepřekročí 90 procent průměru EU. Pro další přístup k evropským dotacím tedy bude klíčová i budoucí výkonnost české ekonomiky. MMR počítá se třemi scénáři vývoje tuzemského HDP. Nejpravděpodobnější základní varianta počítá s tím, že výkon ekonomiky v přepočtu na hlavu zůstane s největší pravděpodobností pod hranicí 90 procent průměru EU. Z regionů by průměr překročila jen Praha. Méně pravděpodobný "optimistický scénář" nastane tehdy, pokud délka ekonomické recese bude v Česku výrazně kratší než v EU. Hranici 75 procent průměru HDP na hlavu by v tomto případě kromě metropole překročily ze zvláštních regionů vytvořených pro potřeby EU ještě Střední Čechy a Jihozápad.

Zdroje: ČTK