Po staletí se věřilo, že Řím padl kvůli barbarům, zradě a úpadku. Jenže nová vědecká zjištění naznačují šokující pravdu: říši možná zničila tma, mráz a neviditelný nepřítel z hlubin Země.

Životadárné Slunce snižuje svou aktivitu. Mění se jeho magnetické pole, což může být patrné i na Zemi.

Žijeme v době stoupajících hladin moří a oceánů. Není to však poprvé, co se na Zemi zakusovala voda do pobřeží.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Průzkumník se celé dny prodíral neprostupnou džunglí. Stružky potu zalívaly jeho šikmé oči. Toužebně zavzpomínal na legendy o mrazivé domovině. On sám led v životě neviděl, ale zbytky jeho koženého oděvu dávaly tušit, že na vyprávění možná něco bude.

Těžko bychom hledali známější symbol doby ledové než mamuty. Tito srstnatí chobotnatci obývali rozsáhlé oblasti severní polokoule až do konce poslední doby ledové před nějakými deseti tisíci let. Sibiřská věčně zmrzlá půda je však dodnes posetá jejich téměř dokonale zachovanými pozůstatky.