Ministr vnitra Milan Chovanec se rozhodl vyhlásit válku drogám. V praxi jeho strategie ubližuje a zotročuje ty, kterým by měla údajně pomáhat. Pro mnohé je to možnost přivýdělku. Chovanec zase nabírá politické body. 

Vliv armády je v současné době ve Venezuele natolik značný, že každý krok státu nese pachuť vojenských manévrů. Země se navíc padá dál do ekonomické propasti. Místním obyvatelům chybí základní potraviny a hygienické prostředky.

Změna režimu před třemi lety slibovala Barmě demokracii. Zemi však nadále kontroluje armáda a stovky tisíc lidí trpí v uzavřených táborech. Nedávné ekonomické summity na situaci nic nezměnily.

Asie hostila trojici předních multilaterálních setkání politických špiček. Letošní summity APEC, ASEAN a G20, které se konaly v první polovině listopadu, zbořily mýty o nekonstruktivních a předražených seancích. Byly více než plodné.

Burkina Faso odvrátila po svržení prezidenta Compaorého hrozbu možného chaosu a krveprolití. Učinila tak diplomatickou cestou. Mohla by tak posloužit vzorem pro jiné africké země, kde hrozí obdobné konflikty, které by mohly skončit tragicky. 

Vládu ve skutečnosti řídí Andrej Babiš, pro kterého je premiér Sobotka hadrový panák. Předsedu vládního kabinetu navíc oslabují vnitrostraničtí škůdci, kteří v ČSSD vedou zákopovou válku a přejí si Sobotkův pád. 

Občanští demokraté se po prohraných volbách zaklínali, že role v opozici jim pomůže dokončit očistný proces strany a zároveň budou mít prostor pro vytříbení politických priorit. Přinejmenším to druhé se jim kromě prázdných kongresových frází příliš nedaří. Modří slibovali hlídat parlamentní demokracii a vést konstruktivní a kritický dialog z nevládních lavic. Místo toho ale hibernují. 

I přes rekordně nízké ceny ropy se Spojeným státům nedaří přinutit Írán či Rusko ke konstruktivnějšímu politickému dialogu. Na tom se v nejbližší době nejspíš nic nezmění. Petrostáty se ovšem stávají nebezpečně závislými na Číně.