Čínské letiště duchů: Letadlo z něj nevzlétlo už několik let

MAGAZÍN - Magazín autor: pal

V roce 2008 Číňané s velkou pompou otevřeli zcela nově zrekonstruované letiště ve městě Čchan-chaj, nacházející se na neobydleném ostrově blízko severovýchodního čínského pobřeží. Rekonstrukce čínské úřady stála asi šest milionů dolarů (152 milionů korun) a ty slibovaly, že do roku 2010 zde bude ročně odbaveno 40 tisíc cestujících a v letošním roce to dokonce mělo být až 70 tisíc. Letiště je ale opuštěné a o tisícovkách cestujících si mohou čínské úřady leda tak nechat zdát. 

ilustrační snímek

ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Samotné ostrovní letiště sice září čistotou, přepážky jsou ale opuštěné, až na jednu výjimku. "Zavolejte za dva, tři dny, jestli něco poletí," odpovídá zaměstnankyně redaktorovi agentury Reuters na otázku na nejbližší let. "Letadlo je nyní na údržbě," dodává. Její kolega sedí vedle třídičky zavazadel, hlavu má skloněnou ke kolenům a zdá se, že usíná. 

Ani venku to nevypadá, že by mělo letiště pro ostrov se zhruba 30.000 obyvateli nějaký význam. Místo obchodů a restaurací obklopují letiště rybářské domky. Podle místních je preferovaným způsobem dopravy do nedalekého Ta-lienu stále trajekt. 

Investorské zázraky s v Číně nekonaly 

Od loňského února schválila Čína nové investiční projekty za 1,8 bilionu jüanů (7,3 bilionu Kč). Cílem nových projektů je zastavit zpomalování ekonomického růstu. Ve stejnou dobu se ale také začaly objevovat informace o tom, jaké jsou celkové náklady na nevyužitá letiště, dálnice a stadiony postavené během posledních let bezuzdného utrácení. 

"Je potřeba začít vážně debatovat o ekonomické racionalitě inženýrských projektů. Opravdu potřebujeme tolik vysokorychlostních tratí a letišť?" říká Lu Ta-tao z Čínské akademie věd. Tento vládní úředník a ekonom loni v listopadu odhadl, že Čína za pět let do roku 2009 vyplýtvala na neefektivní investice až 42 bilionů jüanů (171 bilionů Kč). A v posledních dvou letech se ten problém ještě zhoršil. 

Prázdné budovy jako důkaz divokého utrácení

Mnoho místních samospráv v Číně zřídilo firmy, aby tak získaly půjčky na masivní infrastrukturní a realitní projekty. Regionální vlády tak obešly pravidla, která jím brání brát si půjčky přímo, avšak zároveň nahromadily obrovské dluhy, které jsou nyní považovány za hlavní riziko dalšího vývoje čínské ekonomiky. 

Výsledkem těchto obrovských investic je například nejdelší most přes oceán na světě, ležící blízko města Čching-tao, anebo nejvýše položená železniční trať, která spojuje Čching-tao s Tibetem. Postavilo se i mnoho domů v nových distriktech, některé ale kvůli poklesu zájmu o nové bydlení zůstaly neobydlené a stala se z nich města duchů. 

Nepříznivé zprávy se přitom hromadí a někteří analytici se začínají obávat, že bude těžké dostat úřady ze závislosti na nadměrné výstavbě. Nově se objevují známky vysokého růstu stavební aktivity ve vnitrozemí, v západních regionech, kde má být umístěno až 40 procent schválených projektů nových letišť, železnic a silnic.

Tagy: Čína letecká doprava čínské investice čínská ekonomika letectví a kosmonautika

Zdroje: ČTK