Úterní diplomatická přestřelka kazí Tchaj-wanu naděje na to, že mu připravovaná smlouva o hospodářské spolupráci s Čínou umožní uzavírat obchodní dohody s jinými státy. Ty by se měly stát klíčovým motorem budoucího ekonomického růstu ostrova.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prohlásil, že Peking je "rezolutně proti" oficiálním kontaktům mezi jinými zeměmi a ostrovem, nad nímž si komunistická Čína nárokuje suverenitu již šest desetiletí. Tchaj-wan reagoval tím, že má na takové dohody právo. "Žádáme, aby úřady kontinentální Číny nebránily Tchaj-wanu sjednávat a podepisovat dohody o volném obchodu se svými obchodními partnery," uvádí se v prohlášení vládní Rady pro záležitosti pevninské Číny.

Úternívýměna názorů naznačuje, že jednání o rámcové hospodářské dohodě mezi oběma oddělenými částmi Číny naráží na vážné překážky. Tchajwanská vláda i investoři doufají, že smlouva s Čínou umožní ostrovu, který je závislý na vývozu, sjednávat bez protestů Pekingu dohody o volném obchodu s Japonskem, Spojenými státy a zeměmi jihovýchodní Asie, tedy státy, které Tchaj-wan jako oficiálního zástupce čínského státu neuznávají. Tchajwanští činitelé minulý měsíc uvedli, že zájem o takové dohody projevily dvě země oblasti Asie a Tichomoří.

Podle původního plánu měla být dohoda s Čínou podepsána tento měsíc a vláda říká, že o to bude nadále usilovat. Obchodní výměna mezi oběma čínskými státy dosahuje zhruba 100 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) ročně.

Na Tchaj-wanu vládne od roku 2008 vůči Číně vstřícná Národní strana (Kuomintang) a její prezident Ma Jing-ťiou. Podle pozorovatelů byl Peking proti obchodním dohodám ostrova s jinými zeměmi od samého počátku, ale tchajwanská vláda to skrývala, aby získala u veřejnosti podporu pro smlouvu s Čínou. Prezident Ma usiluje o posílení ekonomických svazků s Čínou, to však v zemi vyvolává obavy z přílišné závislosti na nevypočitatelném sousedovi.