Chcete překrásný trávník jak z filmu? Právě nastává to nejlepší období k založení i dosevu
28. 8. 2026 – 10:04 | Magazín | BS
Konec léta a září jsou pro založení i opravu trávníku vhodnější než jaro. Půda je prohřátá, přibývá srážek a tráva stihne zakořenit dřív, než uhodí mrazy. Okno se ale zavírá rychleji, než většina lidí čeká.
Proč podzim porazí jaro
Britská Královská zahradnická společnost RHS uvádí jako dvě nejvhodnější období pro zakládání trávníku ze semene podzim a polovinu jara. Podzimu ale dává přednost: půda je prohřátá, vlhkosti je dost a počasí není ani příliš horké, ani příliš studené. Semenáčky se stihnou zakořenit před prvními silnými mrazy a kořeny přes zimu dál sílí.
Tráva zaseta na jaře má proti tomu nevýhodu: Věnuje část energie kvetení místo zakořeňování — a rozdíl se projeví.
Letně-podzimní výsev spadá podle učebního textu Mendelovy univerzity do období od začátku září do poloviny října. Praktickou hranici o něco přitvrzuje iReceptář: Výsev doporučuje stihnout do 10. října, protože tráva musí do zimy vytvořit čtyři až pět pravých listů. Co se nestihne vzejít a zesílit, zimu nemusí přežít.
První stébla se podle RHS objevují sedm až deset dní po výsevu. Právě tenhle týden a půl je důvod, proč se s koncem srpna a začátkem září nemá otálet — každý odložený týden ubírá rostlinám čas na zakořenění.
Kolik osiva a jak hluboko
Výsevní množství pro užitkové trávníky je podle Mendelovy univerzity 20 až 25 gramů na metr čtvereční, tedy zhruba dva až dva a půl kilogramu na sto metrů. Se stejnými čísly pracuje i iReceptář, který u sportovních a hřišťových trávníků doporučuje 2,5 až 3 kilogramy na sto metrů a u krajinných porostů naopak jen kilogram až kilogram a půl.
Osivo se zapravuje mělce, do hloubky zhruba půl až půldruhého centimetru. Pak se plocha uválcuje a zalije — a zalévat se musí i dál. RHS upozorňuje, že čerstvě zasetá tráva je náchylná k vyschnutí, dokud pořádně nezakoření.
Pro dosev poškozených míst doporučuje RHS 15 až 25 gramů osiva na metr čtvereční, tedy méně než při zakládání. Postup je jednoduchý: Vyříznout poškozený drn, prokypřit půdu, přidat kompost, rozhodit osivo a lehce ho zasypat zeminou, aby ho nesezobali ptáci. Zalévá se konví s jemnou růžicí, jinak se semena splaví.
Zářijový přehled prací BBC Gardeners' World k tomu přidává dvě věci, na které se zapomíná: Vyhrabat z trávníku plsť a sešlapaná místa propíchat rýčovými vidlemi. Na udusané půdě se osivo uchytí podstatně hůř, ať ho nasypete kolik chcete.
Kde se to nejčastěji pokazí
Největší riziko je sucho v prvních týdnech. Kdo si není jistý, že bude zalévat, udělá lépe, když počká na deštivější týden; pár dní odkladu je menší škoda než vyschlý výsev. Druhá klasika je příliš hluboké zapravení, a právě proto se osivo zaklápí jen mělce.
A poznámka pro netrpělivé: Perfektní trávník nebude hned. Vznikne ale slušně zakořeněný základ, který příští jaro nastartuje o poznání dřív než ten, který teprve budete zakládat.
