Její počátek se datuje do roku 1847, kdy se konal první dobytčí trh – feria de ganado. Dnes se v ulicích a na náměstí čtvrti Barrio de los Remedios objeví tisíce malých plátěných stanů, které se stanou společným domovem pro obyvatele Sevilly a jejich hosty. Zde se tančí a hoduje do časného rána.

Zkouška osvětlení

Oficiálně svátek začíná v pondělí 3. května o půlnoci, tzv. zkouškou osvětlení, kdy se najednou rozsvítí barevné žárovky, které zdobí bránu do slavnostního prostoru férie. Tato brána dosahuje výšky asi 50 metrů a osvětlení je každý rok navrženo zcela nově a neotřele.

Jednotlivé plátěné stany jsou najímány rodinami, společníky nebo přáteli, a tito do nich zvou své příbuzné a kamarády. Většina stanů je tedy soukromých a přístup je pouze na pozvánku. Existují však také stany pro veřejnost, které financuje radnice a o jejich umístění se každý „nepozvaný“ návštěvník může informovat v turistické kanceláři.

Po dobu konání slavnosti nosí Sevillané typický kroj: muži si oblékají tradiční farmářský oděv, ženy pak flamenkové nebo cikánské šaty s volánky. Po hlavní třídě se projíždějí květinami ozdobené kočáry, prohánějí jezdci na nádherných koních.

zdroj: tisková zpráva

Organizované veselí

Ačkoliv vše vypadá neorganizovaně a svévolně, jen tak někdo se s kočárem zvaným calesa po městě projíždět nemůže. Vedle veletržního prostoru se nachází tzv. pekelná ulička Calle del Infierno, plná atrakcí, stánků a barů.

Na náměstí Plaza de la Maestranza se pak konají každé odpoledne býčí zápasy. Feria končí v neděli o půlnoci obrovským rozlučkovým ohňostrojem. A jen pro zajímavost: pro oblečení Sevillanů v tomto týdnu platí přísná pravidla, která vypracoval místní Cech krejčích.

Tzv. desatero ano a desatero ne, tedy co se smí nosit a co nikoliv. Co je zakázáno a považováno za nepatřičné je například nošení kravaty, šály, dlouhých vlasů, bradky, slunečních brýlí, páskových hodinek, kalhot s vyžehlenými puky nebo copánků. A co ano? Na to se jeďte podívat do Sevilly.

zdroj: tisková zpráva