Dnes je neděle 29. listopadu 2020., Svátek má Zina
Počasí dnes 3°C Oblačno

Kutná hora - nejbohatší město středověku

Kutná hora - nejbohatší město středověku
zdroj: Mediafax

Pojďme společně nahlédnout do tajů historického města, které se pyšní ražbou pražského groše!

Unikátní středověké město v srdci Čech bylo po staletí označované za „klenot“ či za „pokladnici českých králů“. Svědčí o tom také fakt, že jeho historie je nerozlučně spojována s dolováním stříbrných rud a ražbou mincí. Ve středověku poskytovala Kutná Hora zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě.

zdroj: Mediafax

Něco málo z historie

Známé počátky dolování stříbra spadají do druhé poloviny 13. století, ale již v 10. století byly na nedalekém hradišti v Malíně, významném sídle rodu Slavníkovců, raženy stříbrné denáry. Přelom v dějinách Kutné Hory znamenal rok 1300, kdy král Václav II. vydal královské horní právo – zákoník upravující důlní podnikání, na jehož základě si král zajišťoval svůj podíl tzv. urburu. Václav II. v té době provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince vyráběné v mincovách v různých městech novou jednotnou mincí tzv. pražským grošem.

V březnu roku 1485 se Vladislav Jagellonský zasloužil o přijetí Kutnohorského náboženského míru, který znamenal konec rozporů mezi kališníky a katolíky. Potvrdil tak dlouhodobé období náboženské tolerance.

Těžká práce v dolech

Do prvních desetiletí 16. století vstupovala Kutná Hora jako kvetoucí město se zdánlivě nevyčerpatelným bohatstvím. Důlní pásma, především pásmo Oselské, nadále přinášela značný výnos. Varující byla ale skutečnost, že horníci postupovali do hloubek na hranici pěti set metrů s velkým nebezpečím spodních vod a ubývající mocností ložisek. Tyto příznaky vedly k omezení těžby na hlavních pásmech, což způsobilo uzavření nejhlavnějšího důlního pásma.

zdroj: Mediafax

K dolování, které již v době předbělohorské zápasilo s těžko řešitelnými problémy, nepřispěly ani nájezdy Švédů, které za sebou zanechaly obrovskou újmu a nedostatek finančních prostředků. Na přelomu 17. a 18. století se objevily i pokusy o otevření nových důlních ložisek a oživení staré hornické slávy Kutné Hory. Naděje se však nesplnily. Nové žíly byly málo výnosné a vyžadovaly až příliš vysoké provozní náklady.

Vývoj města jako památkového solitéru pak ukončil rok 1995, kdy došlo ke slavnostnímu zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tato Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu je mezinárodní vládní organizace byla založena v roce 1945 v Londýně. UNESCO má sídlo v Paříži. Jejím posláním je přispívat k vzájemnému porozumění a sbližování mezi národy na základě mezinárodního rozvíjení výchovné, vzdělávací, vědecké a ostatní kulturní činnosti.

A co nám prozradí pověsti?

Co by to bylo za historické město, kdyby nebylo opředeno místními pověstmi? Pojďme objevit alespoň některé z nich!

Vlašský dvůr

Z dvora se delší čas ztrácelo stříbro a kutnohorští havíři s mincíři z Vlašského dvora se tak dlouho vzájemně obviňovali, až mezi nimi došlo k ozbrojené potyčce, v níž několik Vlachů přišlo o život. Od těch dob se někdy stává, že se stříbrný zvonek z Vlašského dvora o půlnoci rozezní sám od sebe, strhne se vichřice a dvorem bloudí duchové zavražděných Vlachů, kteří dodnes pátrají po ztraceném stříbře.

Kostel sv. Barbory

Když se zvonařský mistr Jakub Ptáček chystal odlít velký zvon pro kostel sv. Barbory, měl v noci sen, že uklouzl a spadl do roztavené zvonoviny. Den nato při lití zvonu přilétl kos a z těsné blízkosti sledoval jeho práci. Náhle byl však omámen výpary a spadl do rozžhaveného kovu. Zvon byl posvěcen na jméno Marie, ale mezi lidmi se mu říkalo Ptáček kvůli jménu zvonaře i zvláštní příhodě při jeho odlévání.

Více naleznete na StudentPoint.cz.

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,170 26,250
USD 21,890 22,010
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma