Češi už odmítají platit za logo. Do našich domácností vstupuje tichý luxus

Co se ještě před několika lety zdálo jako naprosto nemyslitelné, je dnes denní realitou. Privátní značky supermarketů jsme dlouho vnímali jako znouzectnost, poslední možnost, když už se člověk zkrátka musí spokojit s podřadným produktem.

Jenže data z dnešních trhů ukazují, že vlastní značky řetězců už dávno nefungují jen jako levné pohotovostní řešení. Jejich vnímání se mění a podstatná část zákazníků už oceňuje jejich kvalitu a bere je za plnohodnotnou náhradu prémiového zboží.

Právě to bychom mohli označit za onen titulní tichý luxus. Postupně se zbavujeme okázalého nošení domů výrobků ozdobených nejznámějšími logy a místo toho preferujeme nenápadné "mám dobré věci za rozumné peníze".

Nejedná se o žádnou dojmologii, data hovoří jasně. Podle výzkumu agentury Nielsen IQ (NIQ) je trend výrazný a setrvalý.

„Lidé nechtějí platit za značkové zboží, a tak dále roste podíl privátních značek. V roce 2020 tvořily privátní značky 22 % všech prodejů potravin a drogerie, aktuálně je to již 28 % a podíl dál roste,“ uvádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza podle magazínu Business Info.

Poměry zastoupení privátních značek se navíc výrazně liší mezi druhy potravin. U některých výrobků sahají lidé po supermarketových značkách dokonce ve výrazné nadpoloviční většině případů: Supermarketová smetana činí 57,8 % všech prodejů, papírové výrobky 52,9 %, sýr 50 %, olej 49,9 %.

Vůbec nás na druhou stranu neoslovuje například supermarketové pivo (má zastoupení pouze 3,9 %) nebo káva (13,6 %).

Trend má přitom velmi prostý důvod: Lidé si všimli, že pod privátní značkou se neprodává žádný odpad a začalo jim vadit platit víc za totéž jen kvůli tomu, že má na sobě prémiový výrobek jiné logo.

Podle výzkumů byl názor českých zákazníků vcelku jasný už v roce 2024: 78 % lidí považovalo privátní značky za kvalitativně srovnatelné s prémiovými. 13 % zákazníků si dokonce myslí, že jsou privátní značky kvalitnější.

Velká část českých zákazníků zkrátka vidí v privátních značkách výborný kompromis: Oželí slavné logo, dostane stejně kvalitní produkt a nezaplatí moc. Supermarkety se navíc samozřejmě snaží kout železo, dokud je žhavé, a v dnešní době už zpravidla nenabízí jen jednu "svoji" značku, ale často celý rozvrstvený sortiment vlastní produkce.

Tím se privátní značky místo krizového kompromisu stávají naopak lákadlem a pomyslnou vlajkovou lodí supermarketu. Například privátní značku Nature's Promise v průzkumu správně přiřadila řetězci Albert skoro polovina spotřebitelů. A podobně silné jméno už může být faktorem, proč si zákazník vybere například právě Albert.

Nejedná se o jediný příklad: Že do Lidlu jdeme pro Parkside, ví třeba 49 % lidí. Že v Kauflandu mají Jarmark, si uvědomuje 58 % respondentů. Do Penny by pro Karlovu Korunu správně zamířilo 45 % zákazníků. 

Dává pak jasný smysl, že si supermarkety hýčkají svá silná jména a nebudou se pod jejich záštitou snažit prodat žádný odpad. Zákazník je spokojený a obchod také.