Chladnější počasí a levnější energie

Podle předsedy ERÚ Jana Šefránka stojí za skokovým nárůstem kombinace dvou faktorů – nižších cen energií po krizovém období a chladnějšího počasí oproti loňsku. To je znát hlavně u plynu: zatímco celková spotřeba vzrostla o 13,2 procenta, pokud se čísla očistí od vlivu teploty, jde stále o nárůst 4,3 procenta.

Domácnosti se však postaraly o největší růst i u elektřiny. Ta se v Česku v první půlce roku spotřebovala v objemu 30,1 TWh, což je o 2,6 procenta více než loni. Jen domácnosti přidaly 9,3 procenta, zatímco podnikatelé pouze 2,7. Plynu Češi spotřebovali 43,3 TWh, přičemž domácnosti a menší odběratelé vyskočili o přibližně 15 procent.

Výroba elektřiny šla nahoru, voda a vítr dolů

Nárůst zaznamenala také samotná výroba elektřiny, která dosáhla 36,3 TWh, tedy o 7,5 procenta více než před rokem. Nejvíce si polepšily paroplynové elektrárny, které vyrobily o polovinu více než loni, fotovoltaika přidala čtvrtinu a jaderné zdroje šest procent.

Naopak obnovitelné zdroje táhly čísla dolů – vodní elektrárny se propadly o 37 procent, větrné o 11 a přečerpávací o čtyři procenta. Instalovaný výkon v Česku se přitom navýšil hlavně u plynových a fotovoltaických zdrojů, a to shodně zhruba o 17 procent.

Plyn proudí víc než dřív

Silný nárůst nastal i v tranzitu plynu přes Česko. Import do republiky poskočil o více než čtvrtinu, vývoz dokonce o neuvěřitelných 175 procent. Plyn proudil hlavně přes Německo, zatímco vývoz směřoval na Slovensko a do Polska. Podle ERÚ z nových pravidel regulace těží i čeští zákazníci, protože výnosy z tranzitu jdou částečně v jejich prospěch.

Zásobníky plynu byly na konci června naplněné na 58,8 procenta, což odpovídá dvěma miliardám kubíků. Proti loňsku se ze zásobníků vytěžilo o 4,7 procenta více a zároveň se do nich vtlačilo o 35 procent více plynu. Česko se tak připravuje na nadcházející topnou sezónu se solidní rezervou.