Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Na Měsíci by mohl hrozit malý Černobyl

Na Měsíci by mohl hrozit malý Černobyl
Vesmírný humanoidní robot Fjodor při přípravě na let Sojuzu MS-14 | zdroj: Profimedia

Rusko chce obsadit Měsíc s pomocí robotických kentaurů a malé jaderné elektrárny. Závod s Američany ale Rusové prohrávají.

Rusko sní o kolonizaci Měsíce. Kolečka posledního sovětského Lunochodu se přestala točit před více než pětačtyřiceti lety. Návrat na nám nejbližší kosmické těleso nedává Moskvě spát. V příštích letech chce na jeho povrch vyslat bizarního robota a postavit malou měsíční jadernou elektrárnu. Černobyl na Měsíci s roboty? To je výzva!

Ruská vesmírná korporace Roskosmos v dohledné době plánuje vyslat na Měsíc robota. Ale ne ledajakého. Na přirozené družici Země by se měl objevit do čtyř let. Jak uvádí ruská zpravodajská agentura RIA Novosti, mělo by jít o "vnuka", tedy třetí generaci humanoidního robota Fjodora. Ten se začátkem září vrátil po dvoutýdenním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Zdroj v Roskosmosu ruským novinářům sdělil, že se na Měsíci vysadí tak zvaný robotický kentaur. Podle představ ruských inženýrů půjde o vozítko na způsob Lunochodu nebo americké sondy pro výzkum povrchu Marsu Curiosity. Jen s tím rozdílem, že na jeho horní části bude usazeno tělo robota Fjodora 3.0.

Robotický kentaur bude mít podle dosavadních informací za úkol výzkum měsíčního povrchu. Se vší pravděpodobností bude shromažďovat vzorky měsíční horniny, které následně dopraví na Zemi k dalšímu zkoumání. Další využití neobvyklého robota není jasné - ani jak dlouho na Měsíci bude. Avšak nastínil ho Fjodorův autor.

Jak dříve prohlásil otec ruského vesmírného robota Jevgenij Dudorov ze společnosti Androidnaja technika, Rusko vidí v robotech vhodné pomocníky pro kolonizaci dalších planet. Bez nich to, podle jeho slov, půjde velmi obtížně.

"Bude nutné postavit infrastrukturu pro obývání a práci lidí na Měsíci a Marsu. Je logické k tomu použít roboty. Vzhledem ke vzdálenosti Měsíce a planet zde bude nutné použít robotickou techniku s autonomními prvky. Je ještě nutné otestovat na speciálních simulátorech, jestli se k tomu budou hodit chodící, kolové nebo nějaké jiné stroje. Možná bude záhodno dát přednost biomorfním čtyřnohým robotům, možná symbióze kolového stroje a těla připomínajícího člověka, takového kentaura," předpovídal letos v únoru Dudorov směry, jakým se ruští vesmírní roboti mohou vyvíjet.

Rusko není jediné, kdo se chce na Měsíci prohánět s roboty. S podobným nápadem přišla nedávno Velká Británie. Ta chce v roce 2021 vyslat na Měsíc svůj první rover. Robot Jejího Veličenstva bude mít několik zvláštností. Bude miniaturní a mimořádně lehký, má vážit pouhý jeden kilogram. K pohybu po měsíčním povrchu mu budou sloužit čtyři pavoučí nohy. Ty robotovi mají umožnit lepší zvládnutí strmého a skalnatého terénu. Alespoň si to myslí jeho tvůrci ze startupu SpaceBit.

Jaderná zemljanka

Počítají Rusové s tím, že roboty zaměstnají jako stavební dělníky? Do sériové výroby Fjodorů se ruský stát ani soukromé firmy příliš nehrnou. Někdo ale na Měsíci ruskou základnu postaví. Moskva se plánů na výstavbu obytných buněk na stříbrném satelitu Země nevzdává.

V polovině tohoto měsíce oznámila ruská společnost Strategičeskije punkty upravlenija, která spadá pod korporaci Roskosmos, že pracuje na projektu měsíční základny. Ambiciózní projekt dostal název Patron Moon a půjde o cosi na způsob vesmírného Airbnb s jaderným reaktorem.

Jak bude vypadat? Podle ruské společnosti se má jednat o jakousi měsíční zemljanku. Patron Moon je prezentován jako kapsle, která je usazena pod povrchem. Ta bude vybavena připojovacím uzlem a třemi obytnými moduly. Ale také jakýmsi razícím zařízením s vrtákem. To vše bude napájet miniaturní jaderná elektrárna.

Komplex by měl být na Měsíc dopraven v roce 2028 s pomocí supertěžké nosné rakety Jenisej. Poté, co se Patron Moon ocitne na Měsíci, se pomocí vrtáku ponoří pod povrch. Počítá se s tím, že se sedmdesátitunová kapsle bude moci prokopat do více než čtyřicetimetrové hloubky. Až bude bezpečně usazena, objeví se na základně lidská posádka.

Projekt Patron Moon má stát předběžně 462 milionů dolarů. Aby se investice vrátila, chtějí Rusové základnu pronajímat. Plánuje se, že komplex pojme až 50 osob. Průměrná cena pronájmu deseti metrů čtverečních vyjde na 10 až 30 milionů dolarů na den, včetně dopravy ze Země na Měsíc a zpět. Podle autorů projektu by se investice měla vrátit už do jednoho roku.

Rusové nestíhají

Kdo bude na Měsíci první? Robot, nebo Rus? Anebo nikdo? Ruské firmy tradičně hýří optimistickými scénáři o dobývání vesmíru, avšak nemohou se popasovat se zahraniční konkurencí, dokonce ale ani s oficiálními plány Kremlu.

Šéf korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin letos na jaře uvedl, že ruský kosmonaut by se mohl poprvé podívat na Měsíc v roce 2030. A deset let poté by na odvrácené straně Měsíce měla vzniknout vědecká základna.

Kosmický vědecký ústav CNIImaš představil podrobnější plán. Ruští vědci počítají s tím, že se první ruská pilotovaná expedice k Měsíci uskuteční v roce 2031. O rok později bude na Měsíci vysazen lunochod. V roce 2033 se bude testovat jízda po měsíčním povrchu, s níž by měli pomáhat roboti. Samotná stavba měsíční základny by měla být zahájena v roce 2034.

Robotičtí kentauři a malá měsíční jaderná elektrárna se s těmito plány míjejí. Mimo letí i raketa Jenisej.

Raketa Jenisej, neboli nosná raketa supertěžké třídy, je prioritním projektem Kremlu. Je základním kamenem ruských letů na Měsíc. Na jejím vývoji se bude podílet státní kosmické středisko CSKB-Progress, RKK Eněrgija a Státní kosmické vědeckovýrobní středisko M. V. Chruničeva. Její budoucnost je ale zatím sporná.

Podle oficiálních informací by do konce letošního roku měl vzniknout návrh raketového nosiče a do roku 2028 by se měla vyvíjet a konstruovat raketa. První zkušební start se předběžně plánuje na týž rok. Raketa by měla být schopna dopravit na oběžnou dráhu Měsíce 20 tun nákladu.

Jenisej bude tvořen třemi stupni. První má využívat motory RD-171MV nosiče Sojuz 5, který původně měl sloužit k dopravě na orbitu ruské pilotované lodi Federacija. Druhý stupeň bude tvořit motor RD-180, který v posledních letech využívají Američané pro svůj program Atlas. Třetí stupeň bude mít motor nosiče Angara A5V.

Experti však poukazují na to, že raketa Jenisej nebude konkurenceschopná a jen stěží bude moci ohrozit americkou misi Artemis. Ta předpokládá návrat astronautů na přirozenou družici Země už v roce 2024. Americká raketa SLS by se přitom měla k Měsíci vydat pravděpodobně v roce 2021.

Zdroje:
Vlastní