Bývalý pákistánský prezident Mušaraf byl obviněn z velezrady

Bývalý prezident dnes před zvláštním soudem tvořeným třemi soudci stál rovně jako svíčka a na každé z pěti obvinění odpověděl "nevinen". Mušaraf rovněž přednesl téměř půlhodinovou obhajobu svého působení v prezidentském úřadu. "Jsem nazýván zrádcem. Já jsem uvedl zemi na cestu pokroku po roce 1999, kdy byl Pákistán označován za zkrachovalý stát. To je odměna člověku za jeho lásku a věrnost zemi?" tázal se Mušaraf soudu.

Někdejší prezident prohlašuje, že proces je politickou mstou soudců, které nechal v roce 2007 odvolat, a stávajícího premiéra Naváze Šarífa, jehož svrhl vojenským převratem v roce 1999.

Exprezident se dnes osobně u soudu objevil teprve podruhé od prosince, kdy bylo soudní řízení zahájeno. Svou opakovanou nepřítomnost v soudní síni sedmdesátiletý Mušaraf zdůvodňoval zdravotními problémy, především pak problémy se srdcem, kvůli nimž byl také v lednu hospitalizován. Dnes Mušaraf u soudu řekl, že jeho účast na jednání je v rozporu s tím, co mu radí jeho lékařský tým.

Mušarafův právní zástupce dnes rovněž požádal soud o dovolení, aby jeho klient směl navštívit svou nemocnou matku v Dubaji. Slíbil přitom, že se exprezident na další soudní jednání vrátí. Zatím není jasné, zda soud žádosti vyhoví. Mušaraf je v současnosti v domácím vězení a nesmí opustit zemi.

Bývalý generál je prvním pákistánským vojenským představitelem souzeným pro velezradu v zemi, jež za svou 66letou historii zažila tři vojenské puče. Sám se dostal k moci při převratu v roce 1999 a vládl až do svého sesazení v roce 2008. Krátce poté opustil zemi a z dobrovolného exilu se vrátil až loni v březnu s nadějí, že bude kandidovat ve volbách a pokusí se o návrat do politiky. V kandidatuře mu ale zabránila volební komise, exprezident byl zatčen a vsazen do domácího vězení. Kromě obvinění z vlastizrady byla proti Mušarafovi vznesena i řada dalších obvinění, včetně podílu na vraždě někdejší premiérky Bénazír Bhuttové v roce 2007.

Podle agentury AP je dnešní obvinění Mušarafa tvrdou ranou pro mocnou pákistánskou armádu a ukazuje napětí mezi civilní vládou, která soudní proces iniciovala, a armádou, která prakticky po celou dobu existence Pákistánu stála nad zákonem.