Bushova vláda prý nebyla připravena na finanční krizi a zhoršila ji

- Aktuality autor: Jakub Procházka

Vláda Spojených států za předchozího republikánského prezdienta George Bushe nebyla připravená na finanční krizi a nedůslednou reakcí na ni zvýšila nejistotu a paniku na trzích. Vyplývá to z vyšetřování zvláštní komise Kongresu. Krizi podle ní šlo předejít.

Selhal ale dozor nad trhem, i když měl nástroje k tomu, aby finanční krizi zabránil. Dalšími faktory, které k ní přispěly, byly chyby manažerů a bezhlavé riskování na Wall Streetu, uvedla komise po několikaměsíčním vyšetřování. 

Nebylo to klopýtnutí, ale velké selhání

"Krize byla výsledkem lidské činnosti i nečinnosti. Nemohla za ni matka příroda či selhání počítačových modelů. Kapitáni finančního světa a veřejní hlídači finančního systému ignorovali varování a neptali se na rostoucí rizika v systému, který je nezbytný pro prosperitu Američanů, ani se je nesnažili pochopit či řídit. Šlo o velké selhání, ne o klopýtnutí," stojí ve zprávě. 

Podle komise mají svůj podíl na krizi hned dvě americké vlády, americká centrální banka a další regulační úřady. Společně dopustily vznik katastrofální směsi: poskytování podřadných hypoték, nadměrného seskupování a prodávání půjček investorům a riskantních sázek na cenné papíry založené na těchto půjčkách. Komise zároveň obviňuje několik finančních institucí z chamtivosti, pošetilosti či obojího. 

Závěrečná zpráva mimo jiné kritizuje někdejšího šéfa americké centrální banky Alana Greenspana i jeho současného nástupce Bena Bernankeho. Zatímco první dopustil v čele Fedu zamoření trhu toxickými hypotékami, druhý krizi nepředpovídal, byť pak hrál klíčovou roli v reakci na ni. 

Bushova vláda prý přispěla k panice na trzích

Podle komise selhala i vláda předchozího republikánského prezidenta George Bushe, když na propukající krizi reagovala rozporně. Zachránila sice na jaře 2008 banku Bear Stearns, pak ale nechala v září téhož roku zkolabovat finanční ústav Lehman Brothers. Jeho pád se považuje za okamžik, kdy krize vypukla naplno. Bushova vláda tak podle komise přispěla k nejistotě a panice na trzích. 

Svůj podíl viny ale nesou i demokraté, vyplývá ze zprávy. Může za to především rozhodnutí administrativy někdejšího prezidenta Billa Clintona vyloučit z regulace deriváty "obchodované přes přepážku", tedy přímou dohodou dvou stran mimo burzu. Podle komise šlo o "klíčový bod obratu na cestě k finanční krizi". 

Kritiku si vysloužil i současný ministr financí Timothy Geithner, který dříve předsedal newyorské pobočce americké centrální banky. Podle komise si pobočka nevšimla toho, že banky Citigroup a Lehman Brothers mají potíže. Dohled nad nimi nicméně nebyl její hlavní úkol, uznává také zpráva. 

Bezhlavé půjčování, riskantní investice

Komise nicméně z krize viní i bezmezné půjčování, riskantní investice a nedostatek transparentnosti ve finančním systému. Některé významné banky například neměly dostatečné kapitálové rezervy a jejich manažeři se chovali nezodpovědně a neeticky. Podíl na krizi měly i některé typy derivátů, které nepodléhaly dostatečné kontrole a které rozšířily riziko prakticky do celého mezinárodního finančního systému. 

Závěrečná zpráva komise v souvislosti s finanční krizí nezmiňuje podezření na porušení zákona. Její členové ale uvedli, že pokud k takovému podezření dospěli, informovali o nich kriminalisty. Nechtěli ale prozradit, kolik takových případů bylo. 

Desetičlenná komise, která vznikla v roce 2009, výsledky svých šetření zveřejnila v téměř šestisetstránkové knize. Základem publikace jsou její slyšení, na kterých vystoupilo více než 700 svědků. Závěry komise ale znehodnocují rozpory mezi jejími členy. Podpořilo je jenom šest členů, které nominovala demokratická strana. Čtyři republikánští členové s nimi naopak nesouhlasí. 

Republikáni sepsali odlišné stanovisko

Tři z nich sepsali společné odlišené stanovisko, ve kterém se na Greenspana dívají mnohem pozitivněji než oficiální zpráva. "Americká monetární politika možná přispěla k bublině na trhu s úvěry, ale nebyla její příčinou," stojí v ní. Čtvrtý republikánský člen komise Peter Wallison pak zveřejnil vlastní stanovisko. Podle něj za finanční krizi mohla zejména americká státní podpora trhu s bydlením. 

Finanční krizi odstartoval kolaps tohoto trhu ve Spojených státech. Kvůli provázanosti finančních trhů rychle přerostl hranice Spojených států a byl příčinou krachu či vážných problémů mnoha bank a paniky. Krize stáhla americkou i další ekonomiky do recese. V USA způsobila nejhlubší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Její důsledky dodnes pociťuje celý svět.

Tagy: Vláda krize financni

Zdroje: ČTK