Budeme se muset učit jízdu po nových kruháčích? Švédské řešení by mohlo změnit tvář dopravy i v Česku

Jak si nedávno všimla celá řada motoristických webů, kruhové objezdy možná čeká revoluce. Nejde přitom o jednoduché, jednoproudé kruháče, které zvládne projet naprosto každý a platí za jedny z nejbezpečnějších způsobů, jak na sebe napojit dvě silnice. 

Ne, řeč je o víceproudých kruhových objezdech, z nichž každého druhého zalije studený pot, protože se při každém druhém průjezdu mění v peklo kličkujících řidičů, kteří si nejsou jistí, kdy, kde a jakým proudem vlastně jet a vyjet, plné troubení, nervů, neklidu, nadávek a v horších případech i nehod.

Geniálně jednoduché?

Švédský dopravní inženýr Sebastian Hasselblom ze společnosti WSP se rozhodl problém rozseknout jednou provždy a po spoustě přemýšlení a navrhování nabídl světu koncept řešení: Speciální kruhový objezd, kterému se říká Hasselcirkeln.

Cíl byl jasný: vymyslet vícepruhový kruhový objezd, ve kterém se řidiči nebudou moci uvnitř křížit a tudíž si, ať už schválně, nebo omylem, vjíždět do cesty.

Jak detailně vysvětluje dopravní portál AutoŽivě, princip je neuvěřitelně prostý. Jakmile do křižovatky vjedete ve svém pruhu, tento pruh vás naprosto přirozeně a bezpečně vyvede ven. Fyzicky ani vizuálně vám nedovolí nebezpečně „říznout“ cestu autu vedle vás.

Design navíc počítá s širokými vyšrafovanými plochami mezi pruhy, což v severských zemích (i u nás) razantně usnadňuje zimní údržbu a odklízení sněhu.

Má to háčky

Odborníci nicméně krotí přehnaný optimismus: Hasselcirkeln má i háčky a především spoléhá na jednu velmi důležitou věc, totiž to, že řidiči nebudou chybovat při volbě správného jízdního pruhu už desítky metrů před vjezdem do křižovatky. A to, ruku na srdce, nebývá v realitě úplná samozřejmost.

Jak upozorňují analytické studie švédské technologické univerzity Chalmers i samotní tvůrci ze společnosti WSP v rámci svých odborných debat, zcela chybějící možnost volně kroužit dokola může být pro řidiče zpočátku velmi nezvyklá a matoucí. Pokud se totiž zařadíte špatně, nemůžete to uvnitř křižovatky už nijak korigovat. Kruhový objezd vás zkrátka nekompromisně „vyplivne“ jinam, než jste chtěli.

Procenta vypadají dobře a Češi nejsou proti, ale nic se nestaví

Pokud ale budou všichni řídit, jak mají, měl by Hasselcirkeln významně zvýšit kapacitu křižovatky a zároveň dramaticky snížit její nehodovost. Řešení na papíře vůbec nevypadá zle a dokonce ani takové konzervy, jakými v podobných situacích býváme my Češi, nejsou většinou proti – reakce v komentářích a na sociálních sítích jsou povětšinou pozitivní.

„Naše kruhové objezdy jsou často stavěné podle zastaralých norem, nové koncepty k nám přicházejí pomalu. Hasselcirkeln má však potenciál i u nás,“ říká podle zmíněného portálu lektor autoškoly Jan Konečný.

Problém je, že Hasselcirkeln ještě chvíli zůstane jen na papíře, doma ve Švédsku ho totiž nečekaně zbrzdila byrokratická past: Jak nedávno informoval švédský motoristický portál Carup, slibný projekt nečekaně uvízl v byrokratické pasti. Švédský dopravní úřad (Trafikverket) totiž plánovanou výstavbu prvních pilotních křižovatek ve městě Uppsala pozastavil.

Důvod je především legislativní. Podle aktuálních švédských zákonů totiž řidič musí mít možnost vnitřním pruhem teoreticky obkroužit celou křižovatku dokola, což specifické značení Hasselcirkelnu fyzicky neumožňuje (vnější pruh vás nutí vyjet).

Z právního hlediska se tak najednou nejedná o „cirkulační místo“ a neplatí pro něj běžná pravidla kruhového objezdu. Úředníci se bojí, že by tato právní mezera vedla k tomu, že by řidiči nevěděli, kdo má vlastně přednost. Vynález tak nyní stojí a čeká, než politici upraví dopravní zákony.

Zatímco Švédové svádějí boj s vlastními zákony, o design Hasselcirkeln se v minulosti živě zajímal i tehdejší český ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jak dříve zmapoval deník Pražský patriot, tehdejší ministr na svých sociálních sítích vyzdvihl právě slibovaný masivní pokles nehodovosti.

V realitě se ale český silniční pokrok soustředí především na výstavbu turbookružních křižovatek, které se od probíraného Hasselcirkeln vlastně až tak neliší: Také počítají s předběžnou volbou pruhu, fyzickým vedením dopravy a umožňují snadné odbočení doprava. Turbookružky ale stále počítají s částečným křížením proudů, Hasselcirkeln by ho měl eliminovat kompletně.

Zda se tedy doopravdy někdy dočkáme i švédského řešení, je ve hvězdách. Teoreticky bychom ale mohli – v zákonech problém není a technické předpisy pro víceproudové okružní křižovatky by se musely jen drobně upravit