Bojovnice z pyramid? Kosti egyptských princezen prý prozrazují, že opravdu vládly zbraněmi

Podle vědců totiž existují důkazy, že egyptské princezny pravidelně cvičily se zbraněmi a možná byly připravené i na boj.

Kosti ukrývaly nečekané stopy

Výzkumný tým vedený egyptskou archeoložkou Zeinab Hasheshdále analyzovali tento jev.

Při podrobném zkoumání kosterních pozůstatků objevili badatelé změny na pažních kostech, zápěstích i rukou. Podle autorů studie odpovídají dlouhodobému a opakovanému používání zbraní, především luku a dýky. Výsledky zveřejnil odborný časopis Frontiers in Environmental Archaeology.

Zbraně nebyly jen ozdobou hrobek

Archeologové už dříve nacházeli v ženských hrobkách luky, dýky nebo palcáty. Většina odborníků se ale domnívala, že šlo především o symboly postavení nebo součást pohřebních rituálů.

Nová studie přichází s jiným vysvětlením. Podle jejích autorů mohly být zbraně do hrobů uloženy proto, že je princezny skutečně používaly během života. K tomuto závěru vedou právě změny na kostech, které podle výzkumníků vznikají při opakovaném natahování luku nebo intenzivním tréninku se zbraněmi.

Mumie ležely více než sto let zapomenuté. Jejich tajemství odhalily až moderní technologie

Příběh samotného objevu připomíná detektivku. Královské mumie objevil už na konci 19. století francouzský archeolog Jacques de Morgan.

Nové bioarcheologické analýzy kostí naznačují, že některé egyptské princezny nebyly pouze symbolickými nositelkami zbraní. Změny na jejich kostech podle autorů studie odpovídají dlouhodobému tréninku lukostřelby a zacházení se zbraněmi. Teprve v roce 2020 je znovu objevila Zeinab Hashesh, která zahájila jejich podrobné zkoumání moderními metodami. Právě díky novým analýzám se podařilo odhalit detaily, kterých si předchozí generace archeologů nemohly všimnout.

Odborníci zatím nejsou zajedno

Přestože studie vzbudila velkou pozornost, ne všichni archeologové s jejími závěry souhlasí.

Podle některých odborníků mohou podobné změny na kostech vzniknout i při jiných opakovaných činnostech a samy o sobě nedokazují, že princezny skutečně bojovaly. Autoři studie navíc netvrdí, že byly válečnicemi v dnešním slova smyslu. Spíše připouštějí, že mohly procházet vojenským výcvikem, cvičit střelbu z luku nebo se účastnit královských lovů.

Mohou přepsat dějiny starověkého Egypta?

Pokud se závěry studie potvrdí i dalšími výzkumy, mohly by výrazně změnit pohled na postavení žen ve starověkém Egyptě.

Princezny by pak nebyly jen reprezentantkami královského dvora, ale také ženami, které ovládaly zbraně a měly fyzický výcvik srovnatelný s tehdejší elitou. A právě to je důvod, proč nová studie vyvolává mezi archeology po celém světě tak živou debatu.