Brožová to uvedla v prohlášení, které má být freakcí na úterní výzvu předsedy spolku Šalamoun a dalšího kandidáta na ombudsmana Johna Boka, jenž ji vyzval, aby se kvůli kandidatuře vzdala soudcovství. Brožová Bokovu výzvu označila za "předvolební tah" a nátlak, který na ni vyvíjí kvůli kauzám Jiřího Čunka a takzvané justiční mafie. 

Bok, kterého na ombudsmana navrhl prezident Václav Klaus, v úterý v otevřeném dopise napsal, že soudkyně nemůže být současně ombudsmankou a nemohla by vyhovět podmínce složení slibu veřejné ochránkyně práv do deseti dnů po svém případném zvolení sněmovnou. 

Podobné výhrady k nominaci Brožové zazněly i v Senátu z úst předsedkyně senátní ústavní komise Jiřiny Rippelové (ČSSD), v Lidových novinách je zopakoval generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Podle něj se Brožová, kterou na funkci ombudsmana nominoval Senát, může vzdát soudcovské funkce písemným oznámením prezidentu republiky, soudkyní by ale přestala být až tři měsíce poté.

Pro funkci ombudsmana by tak prý byla volná až počátkem listopadu. Sněmovna má ale ombudsmana volit do 8. července. 

"Prohlašuji, že rezignaci neodmítám s tím, že v období, které zůstává i přes rezignaci nepokryto v důsledku rozdílné právní úpravy v zákoně o soudech a soudcích a v zákoně o veřejném ochránci práv, lze pokrýt dočasným zproštěním výkonu funkce soudce, jak veřejně přislíbila ministryně spravedlnosti," uvedla Brožová. 

Dodala, že výzvu k rezignaci považuje za předvolební tah navazující na aktivity spolku Šalamoun. Spolek po ní prý požaduje, aby vzala zpět kárnou žalobu na místopředsedu NS Pavla Kučeru podanou v souvislosti s trestním stíháním kvůli jeho údajnému ovlivňování vyšetřování korupční aféry expředsedy KDU-ČSL a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka, a naopak podala kárnou žalobu proti soudci Vojtěchu Ceplovi v souvislosti s jeho rozhodováním kauzy známé jako "justiční mafie". 

Senát na ombudsmana nominoval Brožovou a Annu Šabatovou, kandidáty prezidenta Klause jsou Bok a bývalá poslankyně Eva Dundáčková (ODS). Kdyby poslanci nakonec ze všech čtyř kandidátů vybrali Brožovou, založili by tak určitou tradici, protože i Motejl býval šéfem Nejvyššího soudu. 

Brožová by v případě zvolení veřejnou ochránkyní práv jako předsedkyně Nejvyššího soudu skončila. Prezident Klaus, který se ji před čtyřmi lety neúspěšně pokusil z této funkce odvolat a narazil u Ústavního soudu, by pak mohl jmenovat jejího nástupce. 

Devětapadesátiletá Brožová je předsedkyní Nejvyššího soudu od března 2002. Postupně působila v Brně u městského a krajského soudu, byla soudkyní Ústavního soudu a vyučovala na právnické fakultě Masarykovy univerzity. 

Prvním českým ombudsmanem byl Otakar Motejl. Do funkce nastoupil před deseti lety, byl do ní zvolen dvakrát. Letos v květnu zemřel. Jen za loňský rok se na něj obrátilo s žádostí o pomoc zhruba 7500 lidí. Většina žádostí se týkala sociálního zabezpečení, druhá největší agenda se týkala soudů a průtahů řízení. Asi polovina žádostí do resortu ochránce práv nepatřila.